“অওনবা পুরক্নবা ঐখোয়না মরুওইবা ৱারেপ কয়া লৌরে অমসুং সরকারনা মসি মখা তানা চৎথখিগনি। লৈবাক অসিগী শেন-থুমগী ফিবম লেংদনা লৈনবা অমসুং শেন থাদবা হেনগৎনবা অমসুং শেন-থুম চাউখৎপা হেনগৎনবা খোঙথাং কয়া পায়খৎলে” -প্রধান মন্ত্রী নরেন্দ্র মোদী  

প্রধান মন্ত্রী নরেন্দ্র মোদীনা লুচিংবা এন দি এ সরকারগী মরুওইবা পান্দমদি ইকনোমrগী হিরম কয়াদা অওনবা কয়া মথং মথং পুরক্তুনা চাউখৎপগী খোঙজেল য়াংখৎহনবনি। হায়রিবা অওনবশিং অসিনা শেন-থুম চাউখৎহনবদা ইনোৎ পীরি অমসুং লৈবাক অসিগী চাউখৎপগী খোঙজেলগী মপাঙ্গল ওইরি।

মেন্যুফেকচরিং সেক্তর-শেন-থুম চাউখৎনবগী মরুওইবা থবক

পান্দম থম্লিবা সেক্তর ২৫ কোনশিন্দুনা মেক ইন ইন্দিয়া অসিনা ভারত অসি মেন্যুফেকচরিংগী মরুওইবা মফম অমা ওইহল্লে।

হৌজিক ভারত অসি মালেমদা অনিসুবা খ্বাইদগী চাউবা মোবাইল শাবা লৈবাক অমা ওইরে, মসিগীদমক মেক ইন ইন্দিয়া থাগৎলি। ২০১৪দা শুপ্নগী মোবাইল শাবা য়ুনিৎ অনিখক লৈরমখি অমসুং ২০১৮দা মোবাইল মেন্যুফেকচরিং য়ুনিৎ ১২০ য়ৌরকখি। ইকুই কুইদনা প্রধান মন্ত্রী নরেন্দ্র মোদীনা নোইদাদা মালেমগী খ্বাইদগী চাউবা মোবাইল ফেক্তরী অমা হাংদোকখি, মদুদা মশিং য়াম্লবা মীওই কয়া থবক পীবগী খুদোংচাবা লৈখি।

করিগুম্বা ঐখোয়না পুথোক্লিবা মোবাইল হেন্দসেৎ মশিংদা য়েংলগদি, ২০১৪দা ভারত্তা মোবাইল হেন্দসেৎ ক্রোর ৬ শাখিবদা ২০১৭-১৮দা মোবাইল য়ুনিৎ ক্রোর ২২.৫ পুথোকখি। ২০১৭-১৮দা ভারতনা লুপা ক্রোর লাখ ১.৩২গী মোবাইলশিং শাখি অমসুং মসি ২০১৪দা লুপা ক্রোর ১৮,৯৯২গী শাখিবা অদুগা চাংদম্নবদনি।

মেক ইন ইন্দিয়া অসিনা থবক ফংবগী খুদোংচাবা কয়া পীরে অমসুং ফোরেন দাইরেক্ত ইনভেসমেন্ত কয়া লাকহল্লে। ২০১৭-১৮দা এফ দি আই য়ু এস দোল্লর বিলিয়ন ৬১.৯৬ য়ৌরে। শেন থাদবা হেনগৎলকপা অসি থবক হেন্না ফংলকপা অমসুং চাউখৎপা হেনগৎলকপনি।

এম এস এম ইশিংদা মতেং পাংবা

ভারতমচা মিলিয়ন কয়া থবক ফংহল্লিবা অমসুং তুংদা থবক ফংহন্নবা খুদোংচাবা কয়া লৈরিবা এম এস এম ই সেক্তর ফগৎহন্নবা প্রধান মন্ত্রী নরেন্দ্র মোদীনা লুচিংবা সরকারনা থবক কয়া পায়খৎলি।

এম এস এম ইগী মরুওইবা অমসুং সেক্তর অসিদা মুদ্রানা কয়া য়াম্না কান্নবা পীবগে হায়বগী মতাংদা প্রধান মন্ত্রী নরেন্দ্র মোদীনা হায়খি -

“মুদ্রা য়োজনাগী মখাদা, এম এস এম ই সেক্তর অসি ফজনা চাউখৎলে। ভারতকী অহোংবা পুরকপদা এম এস এম ই সেক্তর অসি মরুওইবা সেক্তর অমনি অমসুং সেক্তর অসি মখা তানা চাউখৎনবা ঐখোয়গী সরকারনা খোংথাং কয়া অমসুং অওনবা কয়া পায়খৎলি”।

২০১৫দা হৌদোকখিবা প্রধান মন্ত্রী মুদ্রা য়োজনা অসিনা ইন্ত্রপ্রিনরশিংদা কোলেতরেল য়াউদনা লোন কয়া পীরি।

হৌজিক মুদ্রাগী মখাদা, অপীকপা মুদ্রা ইন্ত্রপ্রিনর ক্রোর ১৩ হেনবদা লুপা ক্রোর লাখ ৬.২ রোমগী কেপিতেল ফংহনখ্রে। য়াম্না নুংঙাইবা অমনা, হৌখিবা চহি ৩গী মনুংদা অনৌবা ইন্ত্রপ্রিনর ক্রোর ৩.৪৯ কান্নবা ফংহনখি। মুদ্রাগী কান্নবা ফংলিবশিংগী মনুংদা চাদা ৭০দি নুপীশিংনি। শোৎথরবশিংদা শেন-থুমগী খুদোংচাবা ফংহনবা ওইবা মুদ্রাগী কান্নবা ফংলিবশিংগী চাদা ৫০দি এস সি/এস তি/ও বি সি কাংলুপগী মীওইশিংনি।

ময়াই ওইরপ চাউবা ফার্মশিং চাউখৎহন্নবা পান্দমদা, চহিগী তর্নওভর লুপা ক্রোর ৫০দগী ২৫০ ফাউবগী মনুংদা লৈবা কম্পেনীশিংনা হৌজিক কোর্পোরেত তেক্স চাদা ২৫ থিরগনি, মসি মমাংদা চাদা ৩০ থিরম্বনি।

এন দি এ সরকারগী মখাদা পায়খৎপা শেন-থুমগী  অওনবশিং

এন দি এ সরকারনা পায়খৎপা অওনবা কয়ানা লৈবাক অসিনগী হিরম কয়াদা অওনবা পুরক্লে। বেঙ্কিং, তেক্স, অখন্নবা সেক্তরশিং অমসুং মীয়াম হিংবদা লাইহনবা য়াউনা হিরম কয়াদা হৌখিবা চহি মরি অসিদা অওনবা কয়া পুরক্লে।

বেঙ্ককী অওনবশিং

মশিং হেনগৎলক্লিবা এন পি এগী ৱাথোকশিং লোইশিন্নবা, এন দি এ সরকারনা ইন্সোলভেন্সী এন্দ বেঙ্করপসি কোদ (আই বি সি ) হৌদোক্লে। আই বি সি অসি শেন্দোল কোক্নবা লম্বী অমনি অমসুং বেঙ্কশিংগী ফিবম ফগৎহন্দুনা বেঙ্কিং সেক্তর অসি এন পি এদগী মনিং তমহনগনি।

ক্রেদিৎ হেনগৎনবা অমসুং থবক পীবা হেনগৎনবা পি এস বিশিংদা লুপা ক্রোর ২,১১,০০০গী শেনফম রি-কেপিতেলাইজেসন তৌবা অসি এন দি এ সরকারনা পায়খৎপা অচৌবা বেঙ্কগী অওনবা অমনি ।

তোঙান-তোঙানবা পি বি এসশিং অমত্তা ওইনা পুশিন্নবা লম্বী অমা এন দি এ সরকারনা য়ারে।

তেক্সকী অওনবশিং

গুদস এন্দ সর্বিসেস এক্ত (জি এস তি ) পাস তৌবা অসি এন দি সরকারগী অচৌবা তেক্সকী অওনবা অমনি। জি এস তিগী মতাংদা সরকারনা য়ানবা অমা পুরকখি, রাজ্যশিংদা থাজবা পীখি অমসুং ২০১৭দা জি এস তি পাস তৌখি। মসি লৈবাক শীনবা থুংনা মাইপাক্না চৎনরে।

জি এস তি চৎনবদগী -

তেক্সশিং মথাং-মথাং লৌবা হন্থদুনা অপীকপা ললোনবশিং অমসুং পোৎ লৈরিবশিং কান্নবা ফংলগনি। পোৎ পুথোক-পুশিনগী খরচ হন্থবদগী মমল তারকপগী কান্নবা পোৎ লৈরিবশিংনা ফংলগনি ।

তেক্স থিবা হেনগৎনবা অমসুং তেক্স থিবা মীশিং হেনগৎহনবা অসি এন দি এস সরকারগী মরুওইবা থবক ওইরি। হৌখিবা চহি মরি অসিদা আই তি আর ফাইল তৌবা চাদা ৮০.৫ য়ৌদুনা ২০১৭-১৮দা ক্রোর ৬.৮৪ ফাইল তৌখি অমসুং মসি ২০১৩-১৪দা ক্রোর ৩.৭৯ ফাইল তৌখিবা অদুদগী হেনগৎলকপনি।

অখন্নবা সেক্তরশিংগী অওনবশিং

বেঙ্ক অমসুং তেক্সকী অওনবশিংগী মথক্তা, অখন্নবা সেক্তরশিংদা কান্নবা  পীগদবা অওনবা কয়া পায়খৎখি অমসুং মদুনা ইকনোমি অসিগী সেক্তর কয়াদা কান্নবা ফংহনগনি।

লনাই কম্পেনিশিংদা শেন্দোং তান্নবা কোয়লা পেকপগী থবক শীন্নরে। অরোনবা লৈতবা থৌরাংগী মখাদা লনাই মীওইশিংদা কোয়লা খানি ৮৯ শীন্নখ্রে। হায়রিবা কোয়লা  খানি ৮৯ অসিগী মনুংদা ৩১ ই-ওক্সনগী মখাদা পীখি অমসুং ৫৮না সরকারগী কম্পেনিশিংদা পীখি।

রেরা- রিয়েল স্তেদ (রিগুলেসন এন্দ দিবলপমেন্ত) এক্ত চৎনবদগী য়ুম লৈবা মীওইশিং য়ুম শারিবশিংগী খুসিদা মখা তানা লৈত্রে অমসুং মখোয়গী হকশিং মপাঙ্গল কনখৎলে অমসুং ঙাক্লে।

শিন্মীগী অওনবশিং

হৌখিবা চহি মরি অসিদা এন দি এ সরকারনা শিন্মীশিংগী অওনবা কয়া পায়খৎতুনা ভারত শীনবা থুংনা মখোয়গী পুন্সি অৱাবা লৈহন্দ্রে অমসুং নুংঙাইহল্লে।

অখন্নবা য়ু এ এন(য়ুনিক একান্ত নম্বর)পীবা অসিনা শিন্মীশিং মখোয়গী পি এফশিংগী সরকারগী ওফিসশিংদা কোইচেন চেনবা তৌদ্রে অমসুং করিগুম্বা মখোয়না কম্পেনি কয়াদা হোংদোক-হোংজিন তৌরবসু শেন্দোং লৈরে।

স্রাম সুবিধা পোর্তেল অমসুং পেমেন্ত ওফ ৱেজেস এক্ত ২০১৭ শেমদোকপা অসিনা শিন্মীশিংগী খুৎসুমল হেনগৎলে অমসুং সেক্তর অসিগী ফিবম ফগৎহল্লে।

অকনবা শেন-থুমগী য়ুম্ফমশিং অমসুং মালেম্না মশক খঙলকপা

হৌখিবা চহি মরি অসিদা প্রধান মন্ত্রী নরেন্দ্র মোদীনা লুচিংবা এন দি এ সরকারগী মখাদা ভারতকী ইকনোমি অসি ফগৎলকপা উরে অমসুং মালেমগী রেঙ্কিং কয়া ৱাংখৎলক্লে।

২০০৫দা মালেমগী জি দি পিদা ভারতকী চাকথুং অসি চাদা ১.৭৫ ওইখি অমসুং ২০১৩দা চাদা ২.৪৩দা হেনগৎলকখি। চহি মরিগী মনুংদা, ২০১৭দা মালেমগী জি দি পিদা ভারতকী চাকথুং অসি চাদা ৩.০৮দা হেনগৎলকখি।

শেনবা চহি ২০১৮-১৯গী অহানবা ক্বাতরদা ভারতকী জি দি পি চাদা ৮.২ য়ৌখি। মসিনা তাক্লি মদুদি ভারত অসি চাইনাদগী হেন্না য়াংনা চাউখৎলক্লি হায়বা। ভারতকী ফোরেক্স রিজার্ব অসিসু ফগৎলক্লি।

শেন-থুমগী মথক্তা, হৌখিবা চহি মরি অসিদা ভারতনা হিরম কয়াদা খুমাং চাউশিল্লে। চহি ১৪গী মনুংদা অহানবা ওইনা,মুদিগী রেঙ্কিংদা ভারত অসি বা২দগী বা ৩দা হেনগৎলে। ২০১৪দা ভারত অসি ললোনবা নুংঙাইবগী রেঙ্কিং ১৪২দা লৈরম্বদগী ২০১৭দা ১০০সুবা রেঙ্কতা হায়খৎলক্লে। সরকারনা চোকথবা নাইদনা অওনবা  কয়া পুরকপদগী য়াংনা চাউখৎলকপা উরিবা অসিনা ভারত অসি মালেমগী ইকনোমিদা অচৌবা মফম অমা কল্লগনি।

Explore More
প্রধান মন্ত্রীনা শ্রী রাম জন্মভুমি মন্দির দ্বাজরোহন উৎসবতা পীখিবা ৱারোলগী মৈতৈলোন্দা হন্দোকপা

Popular Speeches

প্রধান মন্ত্রীনা শ্রী রাম জন্মভুমি মন্দির দ্বাজরোহন উৎসবতা পীখিবা ৱারোলগী মৈতৈলোন্দা হন্দোকপা
Govt disburses Rs 28,748 crore under 14 PLI schemes till December 2025

Media Coverage

Govt disburses Rs 28,748 crore under 14 PLI schemes till December 2025
NM on the go

Nm on the go

Always be the first to hear from the PM. Get the App Now!
...
6 Years of Jal Jeevan Mission: Transforming Lives, One Tap at a Time
August 14, 2025
Jal Jeevan Mission has become a major development parameter to provide water to every household.” - PM Narendra Modi

For generations, the sight of women carrying pots of water on their heads was an everyday scene in rural India. It was more than a chore, it was a necessity that was an integral part of their everyday life. The water was brought back, often just one or two pots which had to be stretched for drinking, cooking, cleaning, and washing. It was a routine that left little time for rest, education, or income-generating work, and the burden fell most heavily on women.

Before 2014 water scarcity, one of India’s most pressing problems, was met with little urgency or vision. Access to safe drinking water was fragmented, villages relied on distant sources, and nationwide household tap connections were seen as unrealistic.

This reality began to shift in 2019, when the Government of India launched the Jal Jeevan Mission (JJM). A centrally sponsored initiative which aims at providing a Functional Household Tap Connection (FHTC) to every rural household. At that time, only 3.2 crore rural households, a modest 16.7% of the total, had tap water. The rest still depended on community sources, often far from home.

As of July 2025, the progress under the Har Ghar Jal program has been exceptional, with 12.5 crore additional rural households connected, bringing the total to over 15.7 crore. The program has achieved 100% tap water coverage in 200 districts and over 2.6 lakh villages, with 8 states and 3 union territories now fully covered. For millions, this means not just access to water at home, but saved time, improved health, and restored dignity. Nearly 80% of tap water coverage has been achieved in 112 aspirational districts, a significant rise from less than 8%. Additionally, 59 lakh households in LWE districts have gained tap water connections, ensuring development reaches every corner. Acknowledging both the significant progress and the road ahead, the Union Budget 2025–26 announced the program’s extension until 2028 with an increased budget.

The Jal Jeevan Mission, launched nationally in 2019, traces its origins to Gujarat, where Narendra Modi, as Chief Minister, tackled water scarcity in the arid state through the Sujalam Sufalam initiative. This effort formed a blueprint for a mission that would one day aim to provide tap water to every rural household in India.

Though drinking water is a State subject, the Government of India has taken on the role of a committed partner, providing technical and financial support while empowering States to plan and implement local solutions. To keep the Mission on track, a strong monitoring system links Aadhaar for targeting, geo-tags assets, conducts third-party inspections, and uses IoT devices to track village water flow.

The Jal Jeevan Mission’s objectives are as much about people as they are about pipes. By prioritizing underserved and water-stressed areas, ensuring that schools, Anganwadi centres, and health facilities have running water, and encouraging local communities to take ownership through contributions or shramdaan, the Mission aims to make safe water everyone’s responsibility..

The impact reaches far beyond convenience. The World Health Organization estimates that achieving JJM’s targets could save over 5.5 crore hours each day, time that can now be spent on education, work, or family. 9 crore women no longer need to fetch water from outside. WHO also projects that safe water for all could prevent nearly 4 lakh deaths from diarrhoeal disease and save Rs. 8.2 lakh crores in health costs. Additionally, according to IIM Bangalore and the International Labour Organization, JJM has generated nearly 3 crore person-years of employment during its build-out, with nearly 25 lakh women are trained to use Field testing Kits.

From the quiet relief of a mother filling a glass of clean water in her kitchen, to the confidence of a school where children can drink without worry, the Jal Jeevan Mission is changing what it means to live in rural India.