PM releases a compilation of best essays written by participants on the ten themes
India's Yuva Shakti is driving remarkable transformations, the Viksit Bharat Young Leaders Dialogue serves as an inspiring platform, uniting the energy and innovative spirit of our youth to shape a developed India: PM
The strength of India's Yuva Shakti will make India a developed nation: PM
India is accomplishing its goals in numerous sectors well ahead of time: PM
Achieving ambitious goals requires the active participation and collective effort of every citizen of the nation: PM
The scope of ideas of the youth of India is immense: PM
A developed India will be one that is empowered economically, strategically, socially and culturally: PM
The youth power of India will definitely make the dream of Viksit Bharat come true: PM

ভারত মাতা কি জয়!

ভারত মাতা কি জয়!

ভারত মাতা কি জয়!

কেন্দ্রগী মন্ত্রীমন্দলগী ঐগী মরুপশিং, শ্রী মনসুখ মন্দাবিয়া জি, ধর্মেন্দ্র প্রধান জি, জয়ান্ত চৌধুরি জি, রাক্ষা খাদসে জি, এম.পিশিং, অতোপ্পা শক্নাইরবশিং অমসুং লৈবাক অসিগী মফম কয়াদগী লাকপা ঐগী নহা ওইরিবা মরুপশিং !

ঙসি, ভারত মান্দপম অসি ভারতকী নহারোলশিংগী থৌননা পীক থল্লে। ভারতকী নহারোলশিংগী থৌনা অসিনা ভারত মান্দপমদা পুন্সি অমসুং থৌনা পুরক্লে। ঙসি, লৈবাক অসিগী নহারোলশিংগী থৌনাদা থাজবা লৈখিবা শ্বামী বিবেকানন্দগী মফমদা লৈবাক শীনবা থুংনা ইকায়খুম্নবা উৎলি অমসুং মহাক নিংশিংলি। মহাক্কী সেবকশিং, নোংশাগুম্না খুদোংচাদবা খুদিংমক কোকহনবা ঙম্বা নহারোলশিংদগী ওইগদবনি হায়বা শ্বামী বিবেকানন্দনা থাজবা থমখি। শ্বামীজিনা নহারোলশিংদা থাজবা থম্বগুম ঐনা শ্বামীজি অমসুং মহাক্কী ফিদমশিংদা থাজবা থম্লি। নহারোলশিংদা থম্লিবা মহাক্কী মঙলান অসিগীদমক ঐনা শ্বামীজি মপুংফানা থাজৈ। করিগুম্বা ঙসি শ্বামীজি ঐখোয়গী ইরক্ত লৈরম্লবদি ২১শুবা চহিচাগী নহারোলশিংগী হোৎনবা কনবা অমসুং শক্তি উবদা মহাক অনৌবা থাজবনা থনগনি অমসুং অনৌবা মঙলানশিংগী মরুশিং হুল্লমগনি।

মরুপশিং,

ভারত মান্দপমদা জি-২০ মীফম পাংথোকখ্রে অমসুং মালেমগী তুংগীদমক খন্ননবা মফম অসিদা মালেমগী লুচিংবশিং পুনখি।ভারতকী মথং চহি ২৫ গী লম্বী শেম্নবা ঙসি ভারতকী নহারোলশিং ভারত মান্দপমদা পুনবা অসি ঐগী লাইবক য়াম্না ফবনি।

 

মরুপশিং,

থা খরগী মমাঙদা ঐগী য়ুমদা নহা ওইরিবা শান্নরোয়শিংগা উনখি অমসুং মখোয়গা ৱারি শানখি। মখোয়গা ৱারি শানবদা শান্নরোয় অমনা লেপখৎলগা ঐঙোন্দা হায়খি, “ মোদী জি, মালেমগী ওইনা অদোম প্রধান মন্ত্রী অমনি, অদুবু, ঐখোয়গী ওইনা, অদোম পারম মিত্রানি”।

মরুপশিং,

ঐগী ওইনা ভারতকী নহারোলশিংগা ঐগা অচেৎপা মরী লৈনরি অমসুং মরুপ-মপাং  ওইবগী খ্বাইদগী কনবা মরী অসি থাজনবনি। নহারোলশিংদা ঐনা থাজবা লৈবদগী MY Bharat (মাই য়ং ভারত) শেম্নবা অমসুং বিকসিত ভারত য়ং লিদর্স দাইলোগকী য়ুম্ফম থোনখিবনি। ভারতকী নহারোলশিংগী থৌনাদগী অথুবা মতমদা ভারত চাউখৎলবা লৈবাক অমা ওইরগনি। নহারোল মিল্লিয়ন কয়াগী অপুনবা থবকশিংনা চাউখৎপগী চকাশিং চেনহল্লি অমসুং লৈবাক অসি চিংনবা লৈতনা মসিগী পান্দম য়ৌবা ঙমগনি।

মরুপশিং,

মশিং থিরিবা মীওইশিংনদি মসি য়াম্না খুদোংথিবা অমনি হায়না খনবা য়াই, অদুবু ঐগী থম্মোয়না হায়রি অমসুং অদোমদা থাজবা থম্বগা লোয়ননা, পান্দম অসি য়াম্না চাউই, অদুবু মসি ফংদনা তোকপদি তৌরোই। নহারোল করোর কয়াগী খুৎশিংনা চাউখৎপগী গারিগী চকাশিং মাঙলোমদা ইনবা মতমদা, ঐখোয় শোইদনা পান্দম য়ৌবা ঙমগনি।

মরুপশিং,

পুৱারিনা ঐখোয়দা তম্বীরি অমসুং ঐখোয়দা ইথিল পীরি। অচৌবা মঙলানশিং মঙখিবা অমসুং ৱাশক কয়া
শকখিবা লৈবাকশিং মখোয়গী পান্দমশিং ফংখি। চহি ১০০ রোমগী মমাংদা, য়ু.এস.এদা ১৯৩০ গী মতমদা শেন-থুমগী অৱাবশিং মায়োক্নবা মতমদা, অমেরিকামচাশিংনা অৱাবা অসিদগী কোকহন্নবা মখোয়না ৱারেপ লৌখি অমসুং য়াম্না য়াংনা মাংলোমদা চঙশিনখি। অনৌবা লম্বী অমা খনখি অমসুং অৱাবা কোকহনবা খক নত্তনা মখোয়গী চাউখৎপা য়াংখৎহনখি। মতম অমদা শিঙ্গাপুর ঙামীশিংগী অপীকপা খুঙ্গং অমা ওইরমখি। হিংবদা চঙবা তঙাইফদবশিং ফাওবা ফংদবগী অৱাবা মায়োক্নখি। শিঙ্গাপুরগী অফবা লুচিংবা ফংখি অমসুং ঐখোয়না ঐখোয়গী লৈবাক চাউখৎলবা লৈবাক অমা ওইহনগনি হায়না মীওই খুদিংমক্না ৱারেপ লৌখি। শিঙ্গাপুর থকশি-খাশি লৈবা অমসুং অপুনবগী থবকশিংদগী মালেমগী শেন-থুম অমসুং ললোন-ইতিক্কী মফম অমা ওইখি। ভারতকী মসিগা মান্নবা খুদমশিং লৈরি। নিংতম্লবা মতুংদা লৈবাক অসিদা চীঞ্জাক ৱাৎপগী অৱাবা মায়োক্নখি। লৈবাক অসিগী লৌমীশিংনা ৱারেপ অমা লৌখি অমসুং ভারত চীঞ্জাক্কী অৱাবা কোকহনখি। মতম অদুদা নখোয় পোক্ত্রি, পি.এল ৪৮০ কৌবা মমিং অমদা গেহু শীজিন্নখি অমসুং গেহু ফংহনবা অসি অচৌবা থবক অমা ওইখি। অচৌবা পান্দমশিং থম্বা অমসুং অকক্নবা মতম অমগী মনুংদা মখোয় ফংবা হায়বসি অরুবা অমা নত্তে। নাখৈ শেংবা পান্দম অমা লৈতনা, করিগুম্বা অমতা ফংবা ঙম্লোই অমসুং মসিগী ৱাখল্লোন অসিদা ঙসিগী ভারত থবক তৌরি। লৈবাক অমনা মাঙলোমদা চঙশিন্নবা অচৌবা পান্দমশিং থম্লি। পান্দম অমা অমসুং মরুপশিং য়াওদনা পুন্সি অমা হিংবা ওইথোক্লোই। পান্দমশিং অসিনা পুন্সি অমা হিংহল্লিবনি। ঐখোয়গী মাঙদা অচৌবা পান্দম অমা লৈবা মতমদা, মদু ফংনবা ঐখোয় খুদিংমক্না পুন্না হোৎনগদবনি। ঙসি ভারতনা মদু থবক ওইনা পাংথোক্লি।

 

মরুপশিং,

হৌখিবা চহি ১০ দা পান্দম কয়া ফংবা ঙম্লে। ভারতনা লমহাংদা খোঙহাম্বগী অৱাবা কোকহল্লে অমসুং থা ৬০ গী মনুংদা মীওই করোর ৬০ পান্দম অসি ফংবা ঙম্লে। হৌজিক ভারতকী ইমুং খুদিংমক বেঙ্কগী খুদোংচাবশিং ফংলে অমসুং গ্যাস কন্নেক্সন মিল্লিয়ন ১০০ হেন্না পীদুনা নুপীশিং চাকখুমগী মৈখুদগী মনিংতম্লে। তোঙান-তোঙানবা হিরমশিংদা ভারতনা পান্দমশিং ফংবা ঙম্লে। কোবিদ-১৯ লাইচৎ মনুংদা, মালেম্না তিকাশিংগী লান্থেংনরিঙৈদা, ভারতকী সাইন্তিস্তশিংনা মাঙজৌননা তিকা অমা পুথোকখি। ভারত্ত মীওই খুদিংমক তিকা থাবদা চহি ৩-৪ চঙগনি হায়না মাঙজৌননা লাউথোক্লবশু, অকক্নবা মতমগী মনুংদা লৈবাক অসিদা মালেমদা খ্বাইদগী চাউবা তিকা থাবগী থবক পাংথোকখি। গ্রিন ইনর্জগী মতাংদা পীখিবা থাজবশিং ভারতনা থবক ওইনা পাংথোক্লে। থানখিবা মতমদগী চহি ৯ ঙনখৎনা, পেরিস এগ্রিমেন্তদা য়ানখিবশিং থবক ওইনা পাংথোকপা মালেমগী অহানবা লৈবাক ভারতনা ওইরে। ২০৩০ ফাওবগী মনুংদা পেত্রোলদা ইথানোল চাদা ২০ য়ানশিন্নবা থমখিবা পান্দম অদু ভারতনা ঙনখৎনবা ফংবা ঙম্লে। হায়রিবা মাইপাকপশিং অসিনা ইথিল অমা ওইরে অমসুং বিকসিত ভারত অমগী পান্দম ফংনবা ভারত নকশিল্লক্লে।

মরুপশিং,

চাউখৎপগী খোঙচৎ অসিদা, ঐখোয়না কৈদৌঙৈদা পোৎশক অমা কাউরোইদবনি। ঐখোয়না অচৌবা পান্দমশিং থমখিবা অদু নিংশিংগদবনি অমসুং অচৌবা পান্দমশিং ফংবা অসি সরকার খক্তগী দাইত্ব নত্তে, মসিদা মীওই খুদিংমক্কী অপুনবা থবক দরকার ওই। লৈবাক্কী পান্দমশিং ফংনবা হোৎনবদা খন্ন-নৈনবা, মাইকৈ তাকপা অমসুং মপু ওইবগী ৱাখল্লোন চেনবা য়াম্না মরুওই। ঙসি অয়ুক ঐনা অদোমগী প্রসেন্তেসন য়েংলে অমসুং ভারতকী থবক তৌবা অসি মোদী খক্তগী নত্তে, অদোমগী থবকশু য়াওরি হায়বা থৌরম অসিদা নখোয় ময়াম শরুক য়ারিবা অসিনা উৎলে। নহারোলশিং কুইজশিং, এসে ইবা চাংদম্নবশিং অমসুং প্রসেন্তেসনশিংদা শরুক য়াহন্দুনা বিকসিত ভারত য়ং লিদর্স দাইলোগনা মসিগী থবক অসি খুদম ওইনা উৎলে। বিকসিত ভারত অমগী পান্দম ফংনবা মখোয়গী থৌদাং উৎপগীদমক নহারোলশিং থাগৎপা ফোঙদোক্লি অমসুং মখোয়গী থবকশিং অদু ঙসি ফোঙখিবা এসেগী লাইরিক অমসুং প্রসেন্তেসন ১০ অসিদা উবা ফংলে। লৈবাক অসিনা মায়োক্নরিবা খুদোংচাদবশিং নহারোলশিংনা খঙলে। মখোয়গী ৱাখল খনবা পাকথোক-চাউথোকহনবা অমসুং অখঙ-অহৈশিং, মিনিস্তরশিং অমসুং থৌশিল শেম্বশিংগা খন্ন-নৈনবদা থৱায় য়াওনা শরুক য়াবগীদমক নহারোলশিং থাগৎচরি। য়ং লিদর্স দাইলোগ অসিদগী ফংলবা অনৌবা ৱাখলশিং অমসুং পাউতাকশিং হৌজিক লৈবাক্কী থৌশিলশিংগী শরুক অমা ওইরগনি, লৈবাক অসিগী চাউখৎপদা লমজিংগনি।

 

মরুপশিং,

লাল কিলাদগী, অনৌবা নহারোল লাখ ১ রাজনিতিদা শরুক য়াহন্নবা ঐনা ফোঙদোকখি। অদোমগী পাউতাকশিং থবক ওইনা পাংথোক্নবা রাজনিতি অসি অচৌবা পাম্বৈ অমনি। রাজনিতিদা শরুক য়ানবা নহারোল কয়া থোক্লক্কনি হায়না ঐনা থাজৈ।

মরুপশিং,

ঙসি অদোমদা ৱা ঙাংলিঙৈদা, ঐশু বিকসিত ভারত অমগী অচৌবা শক্তম অমা উরে। বিকসিত ভারত অমদা করি উবা ঐখোয়না পাম্বগে, করম্বা মখলগী ভারত উবা ঐখোয়না পাম্বগে। বিকসিত ভারত অমা ওইহনবদা লৈবাক অসিগী শেন-থুম, লাল্লোং, খুন্নাই অমসুং নাত মপাঙ্গল কনখৎহনবা য়াম্না দরকার ওই। চাউখৎলবা ভারত অমদা, ইকোনোমি অমসুং ইকোলোজি অনিমক চাউখৎকনি, মগুন লৈবা লাইরিক-লাইশু তম্বা অমসুং শেন্থোক লম্বীগী খুদোংচাবা কয়া ফংগনি। ভারত্তা মালেমদা খ্বাইদগী মশিং য়াম্বা হৈথোই-শিংথোইরবা নহারোলশিং লৈরে অমসুং মখোয়গী মঙলানশিংগীদমক পাক-চাউবা অতিয়া অমা পীরে।

মরুপশিং,

ৱা ঙাংবা খক্তনা ঐখোয় চাউখৎকদরা? অদোম করি খনবগে? অদু ওইরবদি, ঐখোয় য়ুমদা চৎলগনি অমসুং বিকসিত ভারত, বিকসিত ভারত, বিকসিত ভারত হায়না শোনবা হৌরসি। বিকসিত ভারত অমগীদমক, ঐখোয়গী ৱারেপ খুদিংমক মান্নগনি। ঐখোয়গী থৌশিলগী ৱাখল্লোন অসি মান্নরবা মতমদা চাউখৎলবা ভারত অমা শেমগৎপা ঙমগনি। মালেমগী শক্তি অমতনা ঐখোয় চাউখৎপগী থিংবা ঙম্লোই। মসিগী পান্দম অসি ফংনবগীদমক, ৱারেপ খুদিংমক, খোঙথাং খুদিংমক অমসুং থৌশিল খুদিংমক ভিকসিত ভারত অমগী পান্দমগা চৎমিন্নগদবনি। লাক্কদৌরিবা চহিশিংদা লৈবাক অসি খ্বাইদগী নহা ওইবা লৈবাক ওইদুনা, ভারত মাঙলোমদা চঙশিল্লে। মালেমগী এজেন্সিশিংনা নহারোলশিংগী থৌনা খঙবদগী ভারতকী জি.দি.পি শিংথাবা য়ানা ফগৎলে। মহার্ষি অর্বিন্দ্রো, গুরুদেব তেগোর অমসুং হোম জে. ভাভাগুম্বা শক্নাইরবশিংনা নহারোলশিংগী থৌনাদা থাজবা থমখি। মালেম শীনবা থুংনা মখোয়গী তৌবা ঙম্বশিং উৎতুনা ভারতকী নহারোলশিংনা মালেমগী অচৌবা কম্পেনিশিংগী লুচিংবা ওইরে। মথং চহি ২৫ ‘অমৃত কাল’ অসি য়াম্না মরুওই অমসুং নহারোলশিংনা বিকসিত ভারত অমগী মঙলান মঙফাওনহনগনি হায়বগী থাজবা থম্লি। নহারোলশিংগী মাইপাকপশিংনা ভারতনা মালেমগী ওইনা স্তার্দঅপকী থবকশিংদা অহুমশুবদা লৈরে। মেনুফেকচরিং চাউখৎলে, মালেমগী ওইনা দিজিতেল ইন্দিয়া চাউখৎলে অমসুং শান্নবদা মীথোই-মীহেল্লে। ভারতকী নহারোলশিংনা ওইথোক্লোই হায়না খনবা থবকশিং ওইথোকহনবা মতমদা, চিংননিঙাই লৈতনা বিকসিত ভারত অমা ফংবা ঙমগনি।

 

মরুপশিং,

ঙসি, নহারোলশিং চাউখৎনবা সরকারনা থবক কয়া পায়খৎলে। ভারত্ত চয়োল খুদিংগী য়ুনিভর্সিতি অমা লিংখৎলি অমসুং নুমিৎ খুদিংগী অনৌবা আই.তি.আই অমা লিংখৎলি। মসিগী মথক্ত, নুমিৎ হুম্নি খুদিংগী, অতল তিনকরিং লেব অমা হাংদোক্লি অমসুং নুমিৎ খুদিংগী অনৌবা কলেজ অনি লিংখৎলি। হৌজিক ভারত্ত আই.আই.তি ২৩ লৈরে অমসুং হৌখিবা চহি ১০ দা, আই.আই.আই.তি মশিং ৯ দগী ২৫ দা হেনগৎলে অমসুং আই.আই.এম.এস মশিং ১৩ দগী ২১ দা হেনগৎলে। এ.আই.আই.এম.এস মশিং শরুক অহুম হেনগৎলে অমসুং হৌখিবা চহি ১০দা মেদিকেল কলেজ মশিং শরুক অনি হেনগৎলে। মশিং অমসুং মগুনশিংদা ভারতকী মহৈলোয়শঙশিংগী অফবা ফলশিং উবা ফংলে অমসুং ২০১৪ দা ক্ব্যু এস রেঙ্কিংশিংদা য়াওবা অৱাংবা থাক্কী মহৈলোয়শিং মশিং ৯ ওইরম্বদগী হৌজিক ৪৬ য়ৌরে। ভারতকী মহৈলোয়শঙশিং ফগৎলকপা অসি বিকসিত ভারত অমগী অকনবা য়ুম্ফম অমনি।

মরুপশিং,

২০৪৭ অসি য়াম্না ৱাৎলি, মসিগীদমক করিগী হৌজিক থবক তৌগদৌরিবনো হায়না মীওই খরনা খল্লমগনি, অদুবু ঐখোয়না মসিগী ৱাখল অসি থাদোক্কদবনি। ২০৪৭ দা বিকসিত ভারত অমগী পান্দম ফংনবা নোংমগী পান্দমশিং অমসুং লেপ্তনা হোৎনবা দরকার ওই। ভারত অথুবা মতমদা মালেমদা অহুমশুবা খ্বাইদগী চাউবা ইকোনোমি ওইরগনি। হৌখিবা চহি ১০দা, মীওই মিল্লিয়ন ২৫০ লায়রবা কোকহল্লে অমসুং লৈবাক শীনবা থুংনা অথুবা মতমদা লায়রবা কোক্লগনি হায়বগী থাজবা লৈরে। চৎলিবা দেকেদ অসি লোইশিল্লকপদা, গিগাৱাত ৫০০গী রিন্যুএবল ইনর্জি পুথোক্নবা ভারতনা পান্দম থম্লি অমসুং ২০৩০ দা রেলৱেনা কার্বোন অমতা থাদোক্তনবা পান্দম থম্লি।

মরুপশিং,

মথং চহি ১০দা ওলেম্পিক্স য়ুম্বু ওইনা অচৌবা পান্দম অমা থম্লি অমসুং মসি ফংনবা লৈবাক অসিনা কৎথোকপা দরকার ওই। ২০৩৫ দা স্পেস স্তেসন অমা শেমগৎনবা পান্দম থমদুনা, স্পেস পৱার অমা ওইনা ভারত য়াংনা চাউখৎলক্লি। থাদা ভারতমচা অমা থানবা পান্দম অমগা লোয়ননা, গগানয়ানগী শেম-শাবা হৌজিক চৎথরি অমসুং চন্দ্রয়ান মিসন মাইপাকখ্রে। অসিগুম্বা পান্দমশিং ফংবা ঙম্বা অসিনা ২০৪৭ দা বিকসিত ভারত অমগী লম্বী য়াৎলে।

 

মরুপশিং,

ঐখোয়না শেন-থুম চাউখৎলকপী মশিংগী মরমদা ৱারি শানবা মতমদা, মসিনা ঐখোয়গী পুন্সিদা করি কান্নবা পীগনি হায়না মীওই খরনা খল্লি। অশেংবদি, শেন-থুমগী ফিবম ফগৎলকপদগী পুন্সিগী হিরম খুদিংমক্ত কান্নবা ফংলে। চৎলিবা চহিচা অসিগী অহানবা দিকেদতা, ভারত ত্রিল্লিয়ন-দোল্লর ইকোনোমি অমা ওইরে, অদুবু অপীকপা ইকোনোমি সাইজ অমা ওইখি, লৌউ-শিংউগী বজেত করোর লিশিং খর খক ওইখি অমসুং ইনফ্রাস্ত্রকচরগী বজেত লুপা করোর লাখ ১ য়ৌখিদে। মতম অদুদা, খুঙ্গংশিংদা লম্বীশিং ফজনা লৈখিদে অমসুং নেসনেল হায়ৱেশিং অমসুং রেলৱেশিংগী ফিবম য়াম্না ফবা ওইখিদে অমসুং লৈবাক অসিগী মশিং য়াম্লবা শরুক্কী মীওইশিংদা মৈ অমসুং ঈশিংগুম্বা চঙদ্রবা য়াদ্রবশিং ফংহনখিদে।

মরুপশিং,

মসিগী তুংদা ইকুই কুইদনা, দোল্লর ত্রিল্লিয়ন ২ গী ইকোনোমি ওইরবা মতুংদা, ভারতকী ইনফ্রাস্ত্রকচরগী বজেত লুপা করোর লাখ ২ য়ৌখিদে। অদুবু লম্বীশিং, রেলৱেশিং, এয়রপোর্তশিং, কেনেলশিং, লায়রবশিংগী য়ুমশিং, স্কুলশিং অমসুং হোস্পিতালশিং শাবদা ফগৎলকপা লৈবাক অসিনা উখি। ভারত য়াম্না য়াংনা দোল্লর ত্রিল্লিয়ন ৩ গী ইকোনোমি অমা ওইরে, এয়পোর্তশিং শরুক অনি হেনগৎলে, বন্দে ভারতগুম্বা অনৌবা ত্রেনশিং চেল্লে অমসুং বুল্লেত ত্রেন অমগী মঙলান থবক ওইনা পায়খৎপা হৌরে। ভারতনা য়াম্না য়াংনা মালেম শীনবা থুংনা ৫-জি শীজিন্নবা ঙম্লে অমসুং গ্রাম পঞ্চায়ত লিশিং কয়াদা ব্রোন্দবেন্দ ইন্তরনেত ফংহল্লে অমসুং খুঙ্গং ৩০০,০০০ হেনবগী লম্বীশিং শেমগৎলে। নহারোলশিংদা লুপা করোর লাখ ২৩ গী গরেন্তি য়াওদবা মুদ্রা লোনশিং পীরে অমসুং মালেমদা খ্বাইদগী চাউবা লেম্না লায়েংবগী স্কিম অয়ুস্মান ভারত হৌদোক্লে। চহিগী ওইনা লৌমীশিংগী বেঙ্ক একাউন্তশিংদা লুপা করোর লিশিং কয়া হকথেংন্না হাপচিনগদবা স্কিম অমা হৌদোক্লে। শেন-থুমগী ফিবম ফগৎলকপগা লোয়ননা, চাউখৎ-থৌরাংগী থবকশিং য়াংখৎলে, খুদোংচাবা কয়া ফংহল্লে অমসুং হিরম খুদিংমক অমসুং খুন্নাইগী কাংলুপ খুদিংমক চাদিং তৌবা ঙম্বগী শক্তি হেনগৎলে।

 

মরুপশিং,

ঙসিদি ভারত দোল্লর ত্রিল্লিয়ন ৪ গী ইকোনোমি অমা নকশিল্লক্লে। হৌজিক ইনফ্রাস্ত্রকচর বজেত লুপা করোর লাখ ১১ য়ৌরে, মসি চহি ১০ গী মমাঙদগী শরুক তরুক হেল্লবনি অমসুং ২০১৪ গী অপুনবা বজেতকী শেনফমদগী হেন্না রেলৱে মথন্থদা শীজিন্নরে। লৈবাক অসিগী বজেত হেনগৎলকপগী ফজরবা খুদম অমা ভারত মান্দপম্না ওইরে। করিগুম্বা অদোমনা হান্না প্রাগাতি মৈদান্দা লাকখিবা কনাগুম্বা অমা ওইরম্লবদি, মতম অদুদা ময়াইদা মেলাশিং পাংথোকপা অমসুং লৈবাক্কী মফম কয়াদগী মীওই কয়া লাকপা, দম্বুরশিং খন্দুনা মেলা পাংথোকপা উরমগনি।

মরুপশিং,

ভারত দোল্লর ত্রিল্লিয়ন ৫ গী ইকোনোমি অমগী মাইকৈদা য়াংনা চঙশিল্লি, মসিনা চাউখৎ-থৌরাং অমসুং খুদোংচাবশিং হেনগৎহনগনি। মথংগী চহি ১০ লোইশিল্লকপদা, ভারত দোল্লর ত্রিল্লিয়ন ১০ য়ৌবা ঙম্লগনি। শেন-থুমগী ফিবম ফগৎলকপা লোয়ননা নহারোলশিংগী খুদোংচাবশিং মরাংকাইনা ফংলগনি। ২০৪৭ দা অদোম চহি কয়া শুরগনি, মতম অদুদা অদোমগী ইমুং-মনুংগী করি থৌরাং তৌগনি। ২০৪৭ দা অদোম চহি ৪০-৫০ শুরগনি অমসুং পুন্সিগী য়াম্না মরুওইবা তাঙ্কক অমা ওইরগনি অমসুং ভারত চাউখৎলবা লৈবাক অমা ওইরগনি, মতম অদুদা কনানা মসিগী কান্নবা খ্বাইদগী য়াম্না ফংগনি? ঙসিগী নহারোলশিংনা কান্নবা খ্বাইদগী য়াম্না ফংগনি। লৈবাক অসিগী পুৱারিগী খ্বাইদগী চাউবা অওনবা মখোয়না লমজিংবা খক নত্তনা মখোয়না মসিগী খ্বাইদগী কান্নবা ফংবা মীওইশিং ওইরে। নহারোলশিংনা পেন্থোক্তুনা লৈরোইদবনি, খুদোংচাদবা মায়োক্নবা ঙমগদবনি অমসুং য়ং লিদর্স দাইলোগ শরুক য়ারিবশিংনা উৎপগুম মখোয়গী কমফোর্ত জোনশিংদগী খোঙ থাংদোরক্কদবনি।

মরুপশিং,

ভারতকী তুংগী লম্বী য়াৎপদা বিকসিত ভারত য়ং লিদর্স দাইলোগনা মরুওইবা থৌদাং লৌরি। বিকসিত ভারত অমগী অনৌবা ৱাখলশিং অসি মমল নাইদে, অফবনি অমসুং খ্বাইদগী ফবনি। হায়রিবা অনৌবা ৱাখলশিং অসি নহারোলশিংনা লৈবাক অসিগী মফম খুদিংমক য়ৌহনগদবনি, বিকসিত ভারত অমগী থৌনাগা লোয়ননা জিলা, খুঙ্গং অমসুং য়ুম্লোন্নবা খুদিংমক্কী নহারোলশিংগা পাউ ফাওনগদবনি। ২০৪৭ দা বিকসিত ভারত অমা ওইহন্নবা মঙলান অসি মঙফাওনবা ঙম্নবা মীওই খুদিংমক হিংগদবনি অমসুং মখোয় মশামক কৎথোক্কদবনি।

 

মরুপশিং,

জাতিগী নহারোলগী নুমিৎ অসিদা ভারতকী নহারোলশিং অমুক হন্না থাগৎপা ফোঙদোকচরি। ৱাশক অসি থবক ওইনা ওন্থোক্নবা, অদোমগী লেপ্তবা থবকশিংগা লোয়ননা, ঐখোয় মাইপাক্ত্রিবা ফাওবা ঐখোয় পোথারোইদবনি, মসিগী মরুওইবা ৱাশক অসিগা লোয়ননা অদোম মাঙলোমদা চঙশিনগদবনি, অদোমগী মফমদা ঐগী য়াইফ পাউজেল পীজরি। ঐগা লোয়ননা হায়মিন্নসি-

ভারত মাতা কি জয়!

ভারত মাতা কি জয়!

ভারত মাতা কি জয়!

বন্দে মাতরম। বন্দে মাতরম।

বন্দে মাতরম। বন্দে মাতরম।

বন্দে মাতরম। বন্দে মাতরম।

বন্দে মাতরম। বন্দে মাতরম।

বন্দে মাতরম। বন্দে মাতরম।

বন্দে মাতরম। বন্দে মাতরম।

অদোম থাগৎপা ফোঙদোকচরি।

 

Explore More
প্রধান মন্ত্রীনা শ্রী রাম জন্মভুমি মন্দির দ্বাজরোহন উৎসবতা পীখিবা ৱারোলগী মৈতৈলোন্দা হন্দোকপা

Popular Speeches

প্রধান মন্ত্রীনা শ্রী রাম জন্মভুমি মন্দির দ্বাজরোহন উৎসবতা পীখিবা ৱারোলগী মৈতৈলোন্দা হন্দোকপা
India records highest-ever startup surge with 55,200 recognised in FY26

Media Coverage

India records highest-ever startup surge with 55,200 recognised in FY26
NM on the go

Nm on the go

Always be the first to hear from the PM. Get the App Now!
...
Cabinet approves two railway projects in Uttar Pradesh and Andhra Pradesh worth Rs 24,815 crore
April 18, 2026

The Cabinet Committee on Economic Affairs, chaired by the Prime Minister Shri Narendra Modi, today has approved 02 (Two) projects of Ministry of Railways with total cost of Rs. 24,815 crore (approx.). These projects include:

Name of Project

Route Length (in km)

Track Length (in km)

Completion Cost (Rs. in Cr.)

Ghaziabad – Sitapur 3rd and 4th Line

403

859

14,926

Rajahmundry (Nidadavolu) – Visakhapatnam (Duvvada) 3rd and 4th Line

 

198

 

458

 

9,889

Total

601

1,317

24,815

The increased line capacity will significantly enhance mobility, resulting in improved operational efficiency and service reliability for Indian Railways. These multi-tracking proposals are poised to streamline operations and alleviate congestion. The projects are in line with the Prime Minister Shri Narendra Modiji’s Vision of a New India which will make people of the region “Atmanirbhar” by way of comprehensive development in the area which will enhance their employment/ self-employment opportunities.

The projects are planned on PM-Gati Shakti National Master Plan with focus on enhancing multi-modal connectivity & logistic efficiency through integrated planning and stakeholder consultations. These projects will provide seamless connectivity for movement of people, goods, and services.

The 02 (Two) projects covering 15 Districts across the states of Uttar Pradesh and Andhra Pradesh will increase the existing network of Indian Railways by about 601 Kms.

The proposed capacity enhancement will improve rail connectivity to several prominent tourist destinations across the country, including Dudheshwarnath Temple, Garhmukteshwar Ganga Ghat, Dargah Shah Wilayat Jama Masjid (Amroha), Naimisharanya (Sitapur), Annavaram, Antarvedi, Draksharamam, etc.

The proposed projects are essential routes for transportation of commodities such as coal, foodgrains, cement, POL, iron and steel, container, fertilizers, sugar, chemical salts, limestone, etc. The Railways being environment friendly and energy efficient mode of transportation, will help both in achieving climate goals and minimizing logistics cost of the country lowering CO2 emissions (180.31Crore Kg) which is equivalent to plantation of 7.33 Crore trees.

Ghaziabad – Sitapur 3rd and 4th Line (403 Km)

  • Ghaziabad – Sitapur is an existing double line section forming a key part of Delhi- Guwahati High Density Network (HDN 4).
  • The project is crucial for improving connectivity between the Northern and Eastern region of the country.
  • The existing line capacity utilization of the section is up to 168% and is projected to be up to 207% in case the project is not taken up.
  • Transverses through Ghaziabad, Hapur, Amroha, Moradabad, Rampur, Bareilly, Sahjahanpur, Lakhimpur Kheri and Sitapur districts of Uttar Pradesh.
  • The project route passes through major industrial centres - Ghaziabad (machinery, electronics, pharmaceuticals), Moradabad (brassware and handicrafts), Bareilly (furniture, textiles, engineering), Shahjahanpur (carpets and cement-related industries), and Roza (thermal power plant).
  • For seamless transportation, the project alignment is planned to bypass congested stations of Hapur, Simbhaoli, Moradabad, Rampur, Bareilly, Shahjahanpur, and Sitapur and accordingly, six new stations are proposed on the bypassing sections.
  • Key tourist/religious places along/near to the project section are Dudheshwarnath Temple, Garhmukteshwar Ganga Ghat, Dargah Shah Wilayat Jama Masjid (Amroha), and Naimisharanya (Sitapur) among others.
  • Anticipated additional freight traffic of 35.72 MTPA consisting of Coal, Foodgrains, Chemical Manures, Finished Steel, etc.
  • Estimated Cost: Rs.14,926 crore (approx.)
  • Employment generation: 274 lakh human-days.
  • CO2 emissions saved: About 128.77 crore Kg CO2 equivalent to 5.15 Cr trees.

  • Logistic cost saving: Rs. 2,877.46 crore every year vis-a vis road transportation.

Ghaziabad – Sitapur 3rd and 4th Line (403 Km)

Rajahmundry (Nidadavolu) – Visakhapatnam (Duvvada) 3rd and 4th Line (198 Km)

  • Rajahmundry (Nidadavolu) – Visakhapatnam (Duvvada) section forms part of the Howrah – Chennai High Density Network (HDN).
  • The proposed project is part of quadrupling initiative of Howrah – Chennai High Density Network (HDN) route.
  • The project traverses through East Godavari, Konaseema, Kakinada, Anakapalle and Vishakapatnam districts of Andhra Pradesh.
  • Visakhapatnam is identified as an Aspirational District in the Aspirational Districts Programme.
  • It provides connectivity to major ports along the East Coast such as Visakhapatnam, Gangavaram, Machilipatnam and Kakinada.
  • The project route runs along the eastern coastline and is among the busiest, predominantly freight-oriented sections of the East Coast Rail Corridor.
  • The line capacity utilization of the section has already reached up to 130%, leading to frequent congestion and operational delays. The line capacity is expected to increase further due to proposed expansion of ports and industries in the region.
  • Project section includes 4.3 km rail bridge over Godavari River, 2.67 km viaduct, 3 bypasses and the new alignment is around 8 km shorter than the existing route, improving connectivity and operational efficiency.
  • The proposed section will also boost tourism by improving access to key destinations such as Annavaram, Antarvedi and Draksharamam etc.
  • Anticipated additional freight traffic of 29.04 MTPA consisting of Coal, Cement, Chemical Manures, Iron and Steel, Foodgrains, Containers, Bauxite, Gypsum, Limestone, etc.
  • Estimated Cost: Rs.9,889 crore (approx.)
  • Employment generation: 135 lakh human-days.
  • CO2 emissions saved: About 51.49 crore Kg CO2 equivalent to 2.06 Cr trees.

  • Logistic cost saving: Rs. 1,150.56 crore every year vis-a vis road transportation.

 

आर्थिक सशक्तिकरण:

Aspirational districts - Visakhapatnam district will get improved connectivity

Additional economic opportunities in the region through tourism & industries.

Better healthcare and education for the citizens due to enhanced rail connectivity.


Rajahmundry (Nidadavolu) – Visakhapatnam (Duvvada) 3rd and 4th Line (198 Km)

Prime Minister’s focus on railways:

  • Record budget allocation of Rs. 2,65,000 crore for FY 26-27.
  • Manufacturing more than 1600 locomotives- surpassed US and Europe in manufacturing of locomotive production
  • In FY 26, Indian Railways is expected to rank among the top three freight carriers globally, moving 1.6 billion tonnes of cargo.

  • India starts exporting metro coaches to Australia and bogie to United Kingdom, Saudi Arabia, France and Australia.