“Today the cheetah has returned to the soil of India”
“When we are away from our roots, we tend to lose a lot”
“Amrit has the power to revive even the dead”
“International guidelines are being followed and India is trying its best to settle these cheetahs”
“Employment opportunities will increase as a result of the growing eco-tourism”
“For India, nature and environment, its animals and birds, are not just about sustainability and security but the basis of India’s sensibility and spirituality”
“Today a big void in our forest and life is being filled through the cheetah”
“On one hand, we are included in the fastest growing economies of the world, at the same time the forest areas of the country are also expanding rapidly”
“Since 2014, about 250 new protected areas have been added in the country”
“We have achieved the target of doubling the number of tigers ahead of time”
“The number of elephants has also increased to more than 30 thousand in the last few years”
“Today 75 wetlands in the country have been declared as Ramsar sites, of which 26 sites have been added in the last 4 years”

ঐহাক্কী নুংশিরবা ইরৈবাকচাশিং,

হৌখিবগী অশোইবা শেমদোক্নবা অমসুং অনৌবা তুংলমচৎ অমা শেমগৎনবা খুদোংচাবা অমা মতমনা ঐখোয়না পীবিবা অসিগুম্বা খুদোংচাবা অসি মীওইবা খুন্নাইদা য়াম্না তাংনা থোকই। লাইবক ফবদি অসিগুম্বা মীকুপ অমা ঐখোয়গী মাংদা ঙসি লাক্লে। ঙসি দিকেদ কয়াগী মমাংদা বাইওদাইভর্সিতীগী চহি য়াম্না লিরবা মরী অদু তৎখি অমসুং মুৎখি, ঙসি ঐখোয়না মদুবু অমুক হন্না শমজিন্নবগী খুদোংচাবা অমা ফংলি। ঙসি ভারতকী লমদম অসিদা চীতাহ হল্লক্লে। অমসুং ঐহাক্না হায়জনীংবদি চীতাহশিং অসিগা লোয়ননা ভারতকী মহৌশাবু নুংশিবগী ৱাখল্লোন অদুসু মপুং ফাবা শক্তিগা লোয়ননা য়াকাইহল্লে। পুৱারী ওইরবা থৌরম অসিদা ইরৈবাকচা পুম্নমকপু থাগৎপা ফোঙদোকচরি।

মরু ওইনা ঐহাক্না দিকেদ কয়াগী মতুংদা ভারতকী লমদম অসিদা চীতাহ অমুক হল্লকপা ঙমহনবদা মতেং পাংখিবা ঐখোয়গী মরুপ ওইরিবা লৈবাক নামীবিয়া অমসুং মফম অদুগী সরকারবু ঐহাক্না থাগৎপা ফোঙদোকচরি।

চীতাহশিং অসিনা মহৌশাগীদমক ঐখোয়গী থৌদাংশিং অদুগী মরমদা ঐখোয়দা খঙহনবা খক্তা নত্তনা মসিনা ঐখোয়গী হ্যুমেন ভেল্যুশিং অমসুং চৎনবীশিং অদুসু খঙহনগনি হায়না ঐহাক্না থাজৈ।

মরুপশিং,

ঐখোয়গী হৌরকফমশিংদগী ঐখোয়না থাপতোরকপা মতমদা ঐখোয়দা য়াম্না মাংজবা লাকই। মরম অসিনা ঐখোয়না ‘পঞ্চ প্রন’ (ৱাশক মঙা)গী মরমদা নৌহৌনা নীংশিংবা তাই খুদম ওইনা আজাদী কা অমৃতকাল অসিদা ‘ঐখোয়গী হেরিতেজকীদমক চাউথোকচবা পোকপা’ অমসুং ‘মীখা পোনবগী ৱাখল্লোন্দগী নীংতম্বা ফংবা’ হায়বা অসিগী মরু ওই। মমাংগী চহিচাদা ঐখোয়না মহৌশাবু য়েৎখাই-থিনগাই তৌবা অসিনা শক্তি অমসুং চাউখৎপগী খুদম ওইনা লৌনরমখিবা। ইং ১৯৪৭তা লৈবাক অসিদা অরোইবা চীতাহ অহুম খক্তমক ঙাইবা মতমদা মখোয়বুসু মীনুংশি লৈতনা অমসুং থৌদাং মশক খঙদবা মওংদা সাল উমুংদা হাৎতোকখি। ইং কুমজা ১৯৫২দা লৈবাক অসিদগী চীতাহ মুৎখ্রে হায়না লাউথোকখিবা অসি লাইবক থীবনি, অদুবু মখোয়বু রিহেবিলিতেত তৌনবা মহৈ য়ানগদবা খোঙথাং অমত্তা পাইখৎখিদে।

হৌজিক লৈবাক অসিনা আজাদী কা অমৃত মহোৎসবকী মতম অসিদা লৈবাক অসিনা অনৌবা শক্তিগা লোয়ননা চীতাহশিং রিহেবিলিতেত তৌবা হৌখি। অমৃত হায়বা অসিদা অশিববু হিংগৎহনবা ঙম্বগী শক্তি চেল্লি। আজাদী কা অমৃত মহোৎসব অসিদা থৌদাং অমসুং থাজবগী অমৃত অসিনা ঐখোয়গী হেরিতেজপু হিংগৎহনবা খক্তা নত্তনা হৌজিক চীতাহশিংনা ভারতকী লমদম অসিদা অমুক হন্না হল্লকপা ঙমহল্লিবা অসিদা ঐহাক্না নুংঙাইবা পোকই।

মসিদা চহি কয়া কন্না হোৎনখি। রাজনিতীগী ওইনা মরু ওইনা লৌদনবা লম অমা ওইরিবা থৌশিল অসিগীদমক ঐখোয়না শক্তি কয়া শীজিন্নখি। ময়েক শেংবা চীতাহ এক্সন প্লান অমা শেমখি অমরোমদা ঐখোয়গী তেলেন্ত লৈবা বিজ্ঞানিকশিংনা পাকশন্না রিসর্চ চত্থখি, খা অফ্রিজা অমসুং নামীবিয়াগী অখং-অহৈশিংগা লোয়ননা খুৎশম্নদুনা থবক তৌমিন্নখি। চীতাহগা খ্বাইদগী চুনগদবা মফমশিং খঙদোক্নবা লৈবাক শিনবা থুংবদা সাইন্তিফিক সর্ভেশিং চত্থখি অমসুং য়াইফরবা অহৌবা অসিগীদমক কুনো নেস্নেল পার্ক অসি খনখি। ঙসি ঐখোয়গী মাংদা ঐখোয়না কন্না হোৎনখিবা অদুগী মহৈ উবা ফংলে।

মরুপশিং,

মহৌশা অমসুং অকোইবগী ফীভম ঙাকশেল্লবা মতমদা ঐখোয়গী তুংলমচৎসু শাফনা থম্বা ঙম্মি হায়বা অসি অচুম্বনি। চাউখৎপা অমসুং য়াইফনবগী লমশিং থোকচরকই। কুনো নেস্নেল পার্কতা চীতাহশিংনা অমুক হন্না চেন-চোংবা মতমদা মফম অসিগী গ্রাসলেন্দ ইকোসিস্তেম অসি অমুক হন্না রিস্তোর তৌগনি, বাইওদাইভর্সিতী হেন্না হেনগৎলক্কনি। তুংদা লাক্কদবা মতমশিংদা মফম অসিদা ইকো-তুরিজম হেনগৎলকপনা মরম ওইরগা থবক্কী খুদোংচাবশিং হেনগৎলক্কনি অসুম তৌনা চাউখৎপগী লম্বীদা অনৌবা ওইথোকপা য়াবা কয়া লাক্কনি।

অদুবু মরুপশিং, ঙসি ঐহাক্না ইরৈবাকচা পুম্নমক্তা ৱাফম অমা হায়জনীংই। কুনো নেস্নেল পার্কতা থাদোকখিবা চীতাহশিং অসি য়েংনবগীদমক ইরৈবাকচাশিংনা থা খরা খাংবা তাই, ঙাইবা তাই। ঙসি চীতাহশিং অসিনা মীথুংলেনশিং ওইনা লাকপনি, মফম অসিগী মরমদা খঙদ্রি। কুনো নেস্নেল পার্কতা চীতাহশিং অসিনা মশাগী ময়ুম ওইজবা ঙমহন্নবগীদমক ঐখোয়না চীতাহশিং অসিবু থা খরগী মতম পীবা মথৌ তাই। মালেমগী ওইবা গাইদলাইনশিং অসি ঙাক্না চৎতুনা ভারতনা চীতাহশিং অসি সেতল তৌনবা অঙম্বা থাক্তা হোৎনরি। ঐখোয়না হোৎনরিবশিং অসি মাইথীহল্লোইদবনি।

মরুপশিং,

ঙসি মালেমনা মহৌশা অমসুং অকোইবগী ফীভম অসিদা য়েংবা মতমদা সস্তেনেবল দিবেলপমেন্তগী মতাংদা ঙাংনৈ। অদুবু মহৌশা অমসুং অকোইবগী ফীভম, শা-উচেক অসি ভারতকী ওইনদি শুপ্নগী সস্তেনেবিলিতী অমসুং সেক্যুরিতীগী ৱাফম খক্তা নত্তে। ঐখোয়গীদমক্তদি মসি ঐখোয়গী সেন্সিবিলিতী অমসুং স্পিরিচুএলিতীগী হৌরকফমসু ওইরি। ঐখোয় অসি ‘সর্বম খলবিদম ব্রহ্ম’ হায়বা মন্ত্র ঙাক্না চৎপা নাৎ লৈজবা অদুগুম্বা মীওইনি। হায়বদি মালেম অসিদা লৈরিবা শা-উচেক, উ-পাম্বী, হৌরকফম অমসুং ৱাখল লৈবা মতৌ অসি ঈশ্বরগী শকলোন ঙাক্তনি। মখোয় অসি ঐখোয়গী মশানি। ঐখোয়না হায়নৈ:

পরম পরোপকারার্থম

য়ো জীবতি স জীবতি’।

হায়বদি তশেংবা পুন্সি অসি ইশাগী ওইবা কান্নবশিং খক্তমক য়েংগদবা নত্তে। তশেংবা পুন্সি হায়বা অসি মীগী মতেং তৌবা মীওইশিংনা হিংবা পুন্সি মহিংনি। মসিনা মরম ওইরগা ঐখোয়না ইশানা চাদ্রিঙৈদা শা-উচেক্কী হান্না থাবীরিবনি। ঐখোয়গী অকোইবদা লৈরিবা খ্বাইদগী পীকপা জীবগীদমক্তা ফাওবা ঐখোয়না খনবীয়ু ঐহাবনা ঐখোয়দা তাকপীরকখি। ঐখোয়গী চৎনবী অসিদা করিগুম্বা মরম লৈতনা জিবা পানবা অমনা লৈখিদবা থোকপা মতমদা ঐখোয়দা নুংঙাইতবনা থল্লি। অপুনবা স্পেসিস অমা লৈরম্বা অদু ঐখোয়না মরম ওইদুনা মুৎখি হায়বা অসি ঐখোয়না করম্না য়াজগনি?

অঙাংশিংনা মখোয়না পীক্লিঙৈদগী তমলকপা চীতাহ অসি হৌখিবা চহিচা অসিদা মাংখ্রে হায়বগী মরমদা খঙদবা অঙাং কয়া লৈরমগনি। ঙসি চীতাহশিং অসি অফ্রিকাগী লৈবাক খরদা অমসুং ইরানদা ফংই অদুম ওইনমক ভারতকী মমিং অসি মতম কয়াগী মমাংদগী লিস্ত অসিদগী লৌথোকখ্রে। তুংদা লাক্কদবা চহিশিংদা অঙাংশিংনা মসিগী অশোইবা অসি থেংননরোই। মখোয়না ঐখোয়গী ইশাগী লৈবাক অসিদা চীতাহশিংনা চেন-চোংদুনা শান্নবা উবা ফংলগনি হায়না ঐহাক্না থাজৈ। ঙসি ঐখোয়গী উমং অমসুং পুন্সিগী অচৌবা অহোবা অমা চীতাহগী খুত্থাংদা মেনশিনবা ঙমখ্রে।

মরুপশিং,

ঙসি ২১শুবা চহিচাগী ভারতনা ইকনোমী অমসুং ইকোলোজী অসি চানাদবা লমশিং নত্তে হায়না মালেম পুম্বদা পাউজেল অমা পীরি। অকোইবগী ফীভম ঙাকশেনবগা লোয়ননা লৈবাক অসি খুমাং চাউশিনহনবসু য়াই হায়বা অসিগী ভারতনা ময়েক শেংবা খুদম অমা ওইরি। ঙসি নাকল অমরোমদা মালেমগী খোঙজেল য়াংনা চাউখৎলক্লিবা ইকনোমীশিংগী মরক্তা ঐখোয়সু য়াওবা ফংলে মসিগা লোয়ননা লৈবাক অসিগী উমুংনা কোনবা মফমশিংসু লেপ্পা লৈতনা পাকথোক চাউথোরক্লি।

মরুপশিং,

ইং কুমজা ২০১৪দা ঐখোয়গী সরকারনা শেম্বা মতমদা লৈবাক অসিদা অনৌবা প্রোতেক্তেদ এরিয়া ২৫০রোম হাপচিনখি। ঐখোয়গী লমদম অসিদা এসিয়াতিক লায়নশিংগী মশিংদসু চাউনা হেনগৎলকখি। মতৌ অসুম্না ঙসি গুজরাতনা লৈবাক অসিগী এসিয়াতিক লায়নশিংগী খ্বাইদগী চাউবা মফম ওইবা ঙমখি। দিকেদ কয়া কন্না হোৎনখিবা, রিসর্চ-বেজ পোলিসীশিং অমসুং জন-ভাগীদারীনা মসিদা অচৌবা থৌদাং লৌখি। লমলক্কী শাশিংগীদমক ঐখোয়না ইকাই খুম্নবা হেনগৎহনগনি অমসুং মখোয়দা য়েকনবা ওইনা লৌবা হন্থহনগনি হায়না গুজরাত্তা ৱাশক লৌখিবা অদু ঐহাক্না নীংশিংলি। ঙসি ৱাখল্লোন অদুনা পীবা ফল অদু ঐখোয়গী মাংদা উবা ফংলে। কৈগী মশিং শরুক অনি ওইহন্নবা পান্দমসু থাখিবা মতমদগী ঙনখৎনা ফংবা ঙমখি। অসামদা মচি অমা পানবা শামু গন্ধাশিং মুৎখিবা য়াবগী অকিবা লৈরমখিবা অদুবু ঙসিদি মখোয়গী মশিং অসিসু হেনগৎহনখি হায়না মহাক্না নীংশিংখি। হৌখিবা চহি খরা অসিদা শামুশিংগী মশিংসু লিশিং ৩০ হেন্না হেনগৎখি।

ইচিল-ইনাওশিং,

ৱেতলেন্দশিং হেনগৎহনবা অসি মহৌশা অমসুং অকোইবগী ফীভম কন্নবা মাইকৈদা লৈবাক অসিদা পাইখৎখিবা অতোপ্পা মরু ওইবা থবক অমনি। ভারত খক্তা নত্তনা মালেমগী মীওই করোর কয়াগী পুন্সি অমসুং মথৌ তাবশিং অসি ৱেতলেন্দ ইকোলোজীগী মীপাল তাংলি। ঙসি লৈবাক অসিদা ৱেতলেন্দ ৭৫ রামসর সাইতস ওইনা লাউথোকখ্রে, মসিগী মনুংদা সাইত ২৬না হৌখিবা চহি ৪দা হাপচিনখিবনি। লৈবাক অসিনা হোৎনখিবশিংগী কান্নবা অদু তুংদা লাক্কদবা চহিচাশিংদা ময়েক শেংনা উবা ফংলগনি অমসুং মসিনা চাউখৎপগী অনৌবা লম্বী য়াৎলগনি।

মরুপশিং,

ঙসি ঐখোয়না মালেমগী খুদোংচাদবশিং খঙদোক্নবা অমসুং মখোয়গী ৱারোইশিনশিং পুরক্নবা অমসুং ঐখোয়গী পুন্সিগী মতাংদসু হোলিস্তিক ওইবা মওং অমদা পাইখৎপা তঙাই ফদে। মরম অসিনা মালেমগীদমক লাইফ হায়বদি লাইফস্তাইল ফোর দি এনভাইর্নমেন্ত হায়বা মন্ত্র অসি ভারতনা পীখি। ঙসি ভারতনা ইন্তর্নেস্নেল সোলর এলাইন্সকুম্বা খোঙথাংশিংগী খুত্থাংদা মালেমদা ফম্পাক অমসুং মঙলান অমা পীরি। খোঙথাংশিং অসিগী মাইপাকপা অদুনা মালেমগী মাইকৈ অমসুং তুংলমচৎকী মরাইবক লেপ্পকনি। মালেমগী শীংনবশিং অসিবু ঐখোয় ইশাগী লনাইগী শীংনবশিং ওইনা লৌদুনা মসিবু কোকহন্নবা হোৎনবগী মতম য়ৌরক্লে অমসুং ঐখোয়গী পুন্সিশিংদা অপীকপা অহোংবা অমা পুরকপনা পৃথিবী পুম্বগী তুংলমচৎকী য়ুম্ফম ওইরকপা য়াগনি। ভারতকী খোঙথাংশিং অমসুং চৎনবীশিং অসিনা অপুনবা মীওইবা জাতিবু মাইকৈ অসিদা লমজিংগনি অমসুং অফবা মালেম অমগী মঙলান্দা পাঙ্গল হাপকনি হায়না ঐহাক্না থাজৈ।

থাজবা অসিগা লোয়ননা পুৱারী ওইরবা অমসুং মমল য়াম্লবা মতম অসিগীদমক মীপুম খুদিংমকপু থাগৎচরি। ঐহাক্না অমুক্কা হন্না নুংঙাইবা ফোঙদোকচরি।

Explore More
প্রধান মন্ত্রীনা শ্রী রাম জন্মভুমি মন্দির দ্বাজরোহন উৎসবতা পীখিবা ৱারোলগী মৈতৈলোন্দা হন্দোকপা

Popular Speeches

প্রধান মন্ত্রীনা শ্রী রাম জন্মভুমি মন্দির দ্বাজরোহন উৎসবতা পীখিবা ৱারোলগী মৈতৈলোন্দা হন্দোকপা
Why The SHANTI Bill Makes Modi Government’s Nuclear Energy Push Truly Futuristic

Media Coverage

Why The SHANTI Bill Makes Modi Government’s Nuclear Energy Push Truly Futuristic
NM on the go

Nm on the go

Always be the first to hear from the PM. Get the App Now!
...
PM to visit Assam on 20-21 December
December 19, 2025
PM to inaugurate and lay the foundation stone of projects worth around Rs. 15,600 crore in Assam
PM to inaugurate New Terminal Building of Lokapriya Gopinath Bardoloi International Airport in Guwahati
Spread over nearly 1.4 lakh square metres, New Terminal Building is designed to handle up to 1.3 crore passengers annually
New Terminal Building draws inspiration from Assam’s biodiversity and cultural heritage under the theme “Bamboo Orchids”
PM to perform Bhoomipujan for Ammonia-Urea Fertilizer Project of Assam Valley Fertilizer and Chemical Company Limited at Namrup in Dibrugarh
Project to be built with an estimated investment of over Rs. 10,600 crore and help meet fertilizer requirements of Assam & neighbouring states and reduce import dependence
PM to pay tribute to martyrs at Swahid Smarak Kshetra in Boragaon, Guwahati

Prime Minister Shri Narendra Modi will undertake a visit to Assam on 20-21 December. On 20th December, at around 3 PM, Prime Minister will reach Guwahati, where he will undertake a walkthrough and inaugurate the New Terminal Building of Lokapriya Gopinath Bardoloi International Airport. He will also address the gathering on the occasion.

On 21st December, at around 9:45 AM, Prime Minister will pay tribute to martyrs at Swahid Smarak Kshetra in Boragaon, Guwahati. After that, he will travel to Namrup in Dibrugarh, Assam, where he will perform Bhoomi Pujan for the Ammonia-Urea Project of Assam Valley Fertilizer and Chemical Company Ltd. He will also address the gathering on the occasion.

On 20th December, Prime Minister will inaugurate the new terminal building of Lokapriya Gopinath Bardoloi International Airport in Guwahati, marking a transformative milestone in Assam’s connectivity, economic expansion and global engagement.

The newly completed Integrated New Terminal Building, spread over nearly 1.4 lakh square metres, is designed to handle up to 1.3 crore passengers annually, supported by major upgrades to the runway, airfield systems, aprons and taxiways.

India’s first nature-themed airport terminal, the airport’s design draws inspiration from Assam’s biodiversity and cultural heritage under the theme “Bamboo Orchids”. The terminal makes pioneering use of about 140 metric tonnes of locally sourced Northeast bamboo, complemented by Kaziranga-inspired green landscapes, japi motifs, the iconic rhino symbol and 57 orchid-inspired columns reflecting the Kopou flower. A unique “Sky Forest”, featuring nearly one lakh plants of indigenous species, offers arriving passengers an immersive, forest-like experience.

The terminal sets new benchmarks in passenger convenience and digital innovation. Features such as full-body scanners for fast, non-intrusive security screening, DigiYatra-enabled contactless travel, automated baggage handling, fast-track immigration and AI-driven airport operations ensure seamless, secure and efficient journeys.

On 21st December morning before heading to Namrup, Prime Minister will also visit the Swahid Smarak Kshetra to pay homage to the martyrs of the historic Assam Movement, a six-year-long people’s movement that embodied the collective resolve for a foreigner-free Assam and the protection of the State’s identity.

Later in the day, Prime Minister will perform Bhoomipujan of the new brownfield Ammonia-Urea Fertilizer Project at Namrup, in Dibrugarh, Assam, within the existing premises of Brahmaputra Valley Fertilizer Corporation Limited (BVFCL).

Furthering Prime Minister’s vision of Farmers’ Welfare, the project, with an estimated investment of over Rs. 10,600 crore, will meet fertilizer requirements of Assam and neighbouring states, reduce import dependence, generate substantial employment and catalyse regional economic development. It stands as a cornerstone of industrial revival and farmer welfare.