A hologram statue of Netaji has been installed at India Gate. The entire nation welcomed this move with great joy: PM Modi
The 'Amar Jawan Jyoti' near India Gate and the eternal flame at the 'National War Memorial' have been merged. This was a touching moment for all: PM
Padma award have been given to the unsung heroes of our country, who have done extraordinary things in ordinary circumstances: PM
Corruption hollows the country like a termite: PM Modi
The vibrancy and spiritual power of Indian culture has always attracted people from all over the world: PM Modi
Ladakh will soon get an impressive Open Synthetic Track and Astro Turf Football Stadium: PM Modi

ঐহাক্কী নুংশিরবা লৈবাক মীয়ামদা নমস্কার। ঐখোয়না ঙসিসু ‘মন কী বাত’কী ইপিসোদ অমদা অমুক থেংনরে। মসিনা ইং ২০২২গী অহানবা ‘মন কী বাত’নি। ঐখোয়না অফবা ইথিল অমসুং লৈবাক অমদি লৈবাক মীয়াম্না পুন্না হোৎনমিন্নবা থৌওং কয়াগী মতাংদা ৱারী শাগনি। ঙসি অসি ঐখোয়গী ইকায় খুম্ননীংঙাই ওইরবা বাপু মহাত্মা গান্ধীজীনা লৈখিদবা নুমিৎকী কুমওনসু ওইরি। জনুৱারী ৩০না ঐখোয়দা বাপুজীগী পাউতাকশিংবু নীংশিংহল্লি। ঐখোয়না নুমিৎ খরনিগী মমাংদসু গনতন্ত্রা দিবস নুমিৎ পাংথোকখি। দিল্লীগী রাজপথতা উৎখিবা লৈবাক্কী মথৌনা অমসুং পাঙ্গলগী শক্তমশিংনা মীয়াম খুদিংবু নুংঙাইহনবগা লোয়ননা চাউথোকচহনখি। গনতন্ত্রা দিবস নুমিৎকী থৌরম্না হৌজিক্তি জনুৱারী ২৩, নেতাজী সুভাস চন্দ্র বোসকী মপোক নুমিত্তগী হৌদুনা গান্ধীজীগী লৈখিদবগী কুমওন, জনুৱারী ৩০দা লোইবগী অহোংবা অমা লৈরিবসি অদোম্না উরমগনি। নেতাজীগী দিজিতেলগী মীতম অমসু হৌজিক ইন্দিয়া গেত্তা থম্লে। থৌওং অসিবু লৈবাক মীয়াম্না তরাম্না ওকখিবগী মতৌ, লৈবাক্কী কাচিন কোয়া খুদিংদগী নুংঙাইবগী পাউজেল লাকখিবা, লৈবাক মীয়াম্না হরাও নুংঙাইনখিববু ঐখোয়না কৈদৌনুংদা কাওবা ঙম্লোই।

 

মরুপশিং, নীংতম্বগী অমৃত মহোৎসবকী মতমসিদা, লৈবাক অসিনা লৈবাক্কী খুদমশিংবু মসিগুম্বা থৌওংগী খুত্থাংদা অমুক্কা হন্না শেমগৎলি। ইন্দিয়া গেতকী মনাক্তা লৈবা ‘অমর জৱান জ্যোতী’ অমসুং ‘নেস্নেল ৱার মেমোরিএল’দা থাল্লিবা জ্যোতীসু হৌজিক পুন্সিনবা ঐখোয়না উরে। অসিগুম্লবা পুক্নিং নুংশিরবা থৌরম অসিদা অথৌবশিংগী ইমুং-মনুংগী মীয়ামগী মিৎলুদগী পীরাং শিনথখি। লৈবাক্না হেক নীংতম্বদগী হৌদুনা লৈবাক্কীদমক্তা থৱাই থাখিবা মীওইশিংগী মমিংবু ‘নেস্নেল ৱার মেমোরিএল’দা হক্তুনা থম্লি। আর্মীদা হান্না লান্মী ওইরম্বা মীওই খরনা ঐহাক্কী ইফমদা অসুম্না হায়দুনা ইরকখি – “মেমোরিএল অসিদা চাক্লিবা ‘অমর জৱান জ্যোতী’ অসি অথৌবশিংগী শিব নাইরোইদবা মতৌগী খুদম্নি”। ‘অমর জৱান জ্যোতী’গা মান্ননা, ঐখোয়গী অথৌবশিং, মখোয়না পীরিবা ইথিল অমসুং মখোয়না শরুক তম্লম্বশিং অসি তসেংনমক শিবা নাইরোই। অদোম্না খুদোংচাবা হেক ফংবগা, ‘নেস্নেল ৱার মেমোরিএল’দা শোইদনা চৎপীয়ু হায়না ঐহাক্না মীয়াম পুম্বগী মফমদা হায়জরি। ইশাগী ইমুং-মনুং অমসুং ইচাশিংবুসু পুদুনা চৎপীয়ু। অদোম্না মফমসিদা তোঙানবা পাঙ্গল অমসুং ইথীল ফংগনি।

মরুপশিং, অমৃত মহোৎসবকী থৌরম পরেংশিংগী মরক্তা, লৈবাক অসিদা মরু ওইবা লৈবাক্কী মনা কয়া অমসু পীরি। মসিগী মনুংদগী অমা ওইরিবদি, প্রধান মন্ত্রী রাস্ত্রিয় বাল পুরস্কারনি। মসিগী মনাশিং অসিদি অঙাংশিংদা মশাগী নৌরিবা চহিদা মথৌনা লৈবা অমসুং ইথিল পীনীংঙাই ওইবা থবক পাংথোকপগীদমক্তা পীবনি। ঐখোয়না ইশাগী য়ুমদসু অসিগুম্বা অঙাংশিংগী মরমদা খঙহনগদবনি। ঐখোয়গী অঙাংশিংনা মসিদগী ইথিল ফংগনি অমসুং লৈবাক্কী মিংচৎ পুরক্নিংনবা ইথিলসু মখোয়গী মনুংদগী থোক্লক্কনি। পদ্মা এৱার্দসু লৈবাক অসিদা হন্দক্তা লাউথোকখ্রে। মীয়াম্না নীংথিনা মশক খঙদবা মীওই কয়া অমা এৱার্দ ফংলে লাউথোকপগী মনুংদা য়াওরি। নোংমগী পুন্সিদা মীয়ামগা মান্নদবা থৌওং পাংথোকপা মীয়াম্না মশক-মতৌ খঙদবা মীওই কয়া অমা লৈবাক অসিদা লৈরি। খুদম ওইনা হায়রবদা, পদ্মা এৱার্দ পীদুনা ইকায় খুম্নরিবী উত্তরাখন্দগী বসন্তী দেবীনা খুদোংচাদবশিংগী মরক্তা মশাগী পুন্সি হিংখি। মশাগী চহি নৌরিঙৈদা মশাগী মপুরোইবা লৈখিদে অমসুং মহাক্না আশ্রমদা লৈবা হৌখি। মফমদুদা লৈদুনা, মহাক্না তুরেল কন্নবা লান্থেংনখি অমসুং ইনভাইরনমেন্তকীদমক্তা মশক থোক্না তেংবাংখি। মহাক্না নুপীশিংবু মপাঙ্গল হাপ্পগী থবক কয়া অমসু পাংথোকখি। মসিগা মান্ননা, মনিপুরগী চহি ৭৭ শুরবী লৌরেম্বম বিনো দেবীসু অমনি। মহাক্না দিকেদ কয়াদগী মনিপুরগী লিবা তেক্সতাইল আর্তপু য়োকখত্তুনা লাকখি। মহাকপুসু পদ্মা এৱার্দ পীদুনা ইকায় খুম্নরি। বাইগা ত্রাইবেল জগোয়বু মীয়ামদা শক খঙহনবগীদমক্তা মধ্য প্রদেশকী অর্জুন সিংহনসু পদ্মা এৱার্দ ফংলি। পদ্মা এৱার্দ ফংলবা অতোপ্পা মীওই অমদি শ্রীমান অমাই মহালিঙ্গা নাইকনি। মহাক অসি করনাতকাগী লৌমী অমনি। মীওই খরনা মহাকপউ তন্নেল মেন হায়না কৌই। মহাক্না লৌউ-শিংউবদা অনৌবা থৌওং পুথোক্লিবশিং উবদা মীওই অমা হেক্তনা অঙকপা ফাওগনি। মহাক্কী হোৎনজমন্দগী অপীকপা লৌমীশিংনা য়াম্না কান্নবা ফংলি। মশাগী শরুক তম্বগীদমক্তা লৈবাক অসিনা ইকায় খুম্নবা মীয়াম্না খঙনদবা মীওই কয়া অমা লৈরি। অদোম্না মখোয়গী মরমদা খঙনবা হোৎনগদবনি। ঐখোয়না ইশাগী পুন্সিদা মখোয়দগী কান্নবা কয়া অমা তম্বা ফংগনি।

ঐহাক্কী নুংশিরবা লৈবাক মীয়াম, অদোম্না খুদিংমক্না অমৃত মহোৎসবকা মরী লৈনবা পাউতাক কয়া য়াওনা ঐহাক্কী ইফমদা চিথি অমসুং ৱারোল কয়া অমা থাবীরক্লি। থৌওংশিং অসিগী মনুংদা ঐহাক্না কাওবা ঙম্লোইদবা থৌদোক অমা থোক্লে। অঙাং করোর অমা হেনবনা ঐঙোন্দা মখোয়গী ‘মন কী বাত’ পোস্তকার্দকী খুত্থাংদা ইরকখি। মসিগী করোর অমা হেনবা পোস্তকার্দশিং অসি লৈবাক্কী তোঙান-তোঙানবা মফমদগী লাকপনি। মখোয়না মীরমদগীসু লাক্লি। ঐহাক্না মসিগুম্বা পোস্তকার্দ কয়া পানবা মতম কায়থোক্নবা হোৎনখি। মসিগী পোস্তকার্দশিং অসিনা ঐখোয়গী লৈবাক্কী অঙাংসিংগী ৱাখল্লোন অমসুং মিৎয়েং অসি কয়া য়াম্না পাক চাউই হায়বা তাক্লি। ঐহাক্না ‘মন কী বাত’ তারিবশিংগীদমক্তা চিথি খরা খন্দোক্লে অমসুং মীয়ামদা পাউদমজগে। মসিগী মনুংদগী অমা ওইরিবসিদি, অসম, গুৱাহাতীদগী রিধিমা স্বরগিয়ারীদগীনি। রিধিমা অসি ক্লাস ৭ কারিবী মহৈরোইনি অমসুং মহাক্না ভারতকী নীংতম্বগী চহি ১০০ ফারকপা মতমদা ভারতপু মালেমগী খ্বাইদগী লু-নানবা, তেরোরিজমগী থৌওংদগী মপুং ফানা নীংতম্বা, ১০০% লিতরেত লৈবাকশিংগী মনুং চনবা, জিরো এক্সিদেন্ত লৈবা অমসুং সস্তেনেবল তেক্নোলোজীগা লোয়নবা ফুদ সেক্যুরিতীগী কেপেবল ওইবা লৈবাক অমা ওইনা উবা পাম্মি হায়রক্লি। রিধিমা, ঐখোয়গী ইচানুপীশিংনা খনবা, মখোয়না লৈবাক্কীদমক্তা মঙজবা মঙলানশিং অসি তসেংনা মঙফাওনবনি। মীয়াম খুদিংনা অমত্তা ওইনা হোৎনমিন্নরবা, অদোমগী চারোন-শুরোন্না পান্দম অসিগীদমক্তা পুন্না হোৎনমিন্নরবা, অদোম্না অপাম্বা ভারত অদু শোইদনা ফংবা ঙমগনি। ঐহাক্না উত্তর প্রদেশকী প্রয়াগ্রাজতগী নব্যা বর্মাদগী পোস্তকার্দ অমা ফংই। ইং ২০৪৭তা মীপুম খুদিংনা নুংঙাই য়াইফবা পুন্সি মহিং হিংবা, লৌমীশিংনা নুংঙাই য়াইফবা অমসুং শেঞ্জা থুমজা অমত্তা লৈতবা ভারত অমগীদমক্তা মহাক্না মঙলান অমা মঙলি হায়না মহাক্না ইরক্লি।

নব্যা, অদোম্না লৈবাক্কীদমক্তা মঙলিবা মঙলান অসি য়াম্না থাগৎনীংঙাইনি। লৈবাক্না মাইকৈ অসিদা য়াম্না কন্না চঙশিল্লি। অদোম্না শেঞ্জা থুমজা লৈতবা ভারতকী ৱারী শারি। শেঞ্জা থুমজানা লৈবাক অমবু শুম্না চাবদৌনা চাথোক্তুনা মনুংদা পুমহাঙ হাঙহল্লি। মসিদগী নীংতম্নবগীদমক্তা করিগীদমক্তা ঐখোয়না ২০৪৭ ফাওবা ঙাইগদৌরিবনো? মসিদি, ঐখোয় লৈবাক মীয়াম্না পুন্দুনা য়ারিবমখৈ থুনা পাংথোক্নবা হোৎনগদবনি অমসুং ঐখোয়না মসিবু ইশাগী থৌদাংনি খন্দুনা খ্বাইদগী লুনা লৌবগী তঙাই ফদবা লৈ। ইথৌদাং খঙলবা, মসিদা খ্বাইদগী মরু ওইবা পীরবদি, শেঞ্জা থুমজানা চঙগে হায়না খনবফাওবা ঙম্লোই।

মরুপশিং, ঐহাক্কী মাঙদা চেন্নাইদগী মোহম্মদ ইব্রাহিম্না থারকপা পোস্তকার্দ লৈরে। ইব্রাহিম্না ভারতপু ইং ২০৪৭তা দিফেন্সকী মতাংদা খ্বাইদগী মপাঙ্গল লৈবা শক্তি অমা ওইনা উবা পাম্মি। ভারতনা থাদা মশাগী রিসর্চ বেজ অমা লৈগদবনি অমসুং মার্স্তা মী তাহন্নবা থবক পায়খৎপসু হৌগদবনি হায়না মহাক্না খল্লি। মালেমবু পোল্ল্যুসন লৈতবা মফম অমা ওইহনবদা ভারতনা মরু ওইবা থৌদাং লৌগদবনি হায়নসু মহাক্না খল্লি। ইব্রাহিম, অদোমগুম্বা নহারোল লৈবা লৈবাক অমগী ওইনদি ওইথোক্তবা অমত্তা লৈরোই।

মরুপশিং, ঐহাক্কী মাঙদা মধ্য প্রদেশকী রাইসেনগী সরস্বতী বাল বিদ্যা মন্দিরদা ক্লাস ১০ তম্লিবী ভাবনানা থারকপা চিথি অমা লৈরে। অহানবমক্তদা, ঐহাক্না ভাবনাদা হায়নীংবদি, অদোম্না মচু অহুম্না পোস্তকার্দ অসিবু লৈতেংলিবা অসি ঐহাক্না য়াম্না পামজৈ। ভাবনা শিরিশ কুমার কৌবা য়াওল্লোইগী মতাংদা ইরক্লি।

মরুপশিং, ঐহাক্না গোৱাগী লোরেন্সিও পেরৈরাদগীসু পোস্তকার্দ অমা ফংলি। মহাক অসি ক্লাস ১২ তম্লবী মহৈরোইনি। মহাক্কী চিথিগী হীরমদি –মশক খঙবীদ্রবা নীংতম্বগী অথৌবশিংনি। ঐহাক্না মসিগী মগুনশিংবু হিন্দিদা পাউদম্লি। মহাক্না ভিকাজী কামা অসি ভারতকী নীংতম ইহৌদা শরুক য়াখিবী খ্বাইদগী মথৌনা লৈবী নুপীনি হায়না ইরক্লি। মহাক্না লৈবাক্কী মনুং অমসুং মপান্দা নুপীমচাশিংবু মপাঙ্গল হাপ্নবা কেম্পেন কয়া পাংথোকখি অমসুং একজিবিসন কয়া শীন লাঙখি। ভিকাজী কামা অসি তসেংনমক নীংতম ইহৌগী খ্বাইদগী থৌনা লৈবী নুপীনি। মহাক্না ইং ১৯০৭তা জর্মনীদা ভারতকী মচু অহুমগী ফিরাল পায়হনখি। মসিগী মচু অহুমগী ফিরাল অসিবু দিজাইন তৌবদা মহাক্কী মতেং পাংখিবসি শ্রী শ্যামজী কৃষ্ণ ভর্মানি। শ্রী শ্যামজী কৃষ্ণ ভর্মানা ইং ১৯৩০দা জেনেভাদা নোঙ্গাখি। ভারতনা নীংতম্বা ফংলবা মতুংদা মহাক্কী উৎপু ভারত্তা পুবীবা হায়বসিনা মহাক্কী পুন্সিগী খ্বাইদগী অরোইবা পামজবা ওইখি। ইং ১৯৪৭তা ভারতনা নীংতম্বা ফংবগী মথংগী নুমিত্তা মহাক্কী উৎ অসি ভারত্তা পুরকফম থোক্লবসু, থৌওং অসি পাংথোকখিদে। মপু ইবুংঙোনা ঐহাকপু মসিগী থবক অসি পাংথোকউ হায়না তম্লম্বরা খল্লি। ইং ২০০৩দা ঐহাক্না গুজরাতকী মুখ্য মন্ত্রী ওইবা মতমদা মহাক্কী উৎপু ভারত্তা পুরকখি। শ্যামজী কৃষ্ণ ভর্মাবু নীংশিংবা ওইনা মহাক্কী পোক্নফম লমদম, কৎচকী মান্দভীদা মেমোরিএল অমসু শারে।

 

মরুপশিং, নীংতম্বগী অমৃত মহোৎসবকী হরাও নুংঙাইবা অসি ভারত খক্তদা নত্তে। ঐহাক্না ভারতকী নক্নবা মরী লৈনবা লৈবাক, ক্রোএসিয়াদগীসু পোস্তকার্দ ৭৫ ফংখি। ক্রোএসিয়াগী জাগ্রেবতা লৈবা স্কুল ওফ এপ্লাইদ আর্ৎস অমসুং দিজাইনগী মহৈরোইশিংনা ভারতকী মীয়ামদা পোস্তকার্দ ৭৫ থারকখি অমসুং অমৃত মহোৎসবকীদমক্তসু থাগৎপা ফোংদোরকখি। ঐহাক্না লৈবাক মীয়ামগী মাইকৈদগী ক্রোএসিয়া অমসুং মসিগী মীয়াম্বু থাগৎচরি।

ঐহাক্কী নুংশিরবা লৈবাক মীয়াম, ভারত অসি মহৈ-মশিং অমসুং লৌশিংগী শেংলবা মফম অমা ওইদুনা লাক্লি। ঐখোয়না লাইরিক্কী লৌশিংখক্তদা তুংশিন্দুনা লৈখিদে, মসিবু ঐখোয়না থৌওং পুম্নমক মনুং চনবা পুন্সিগী এক্সপেরিএন্স অমনি হায়না লৌই। ঐখোয়গী লৈবাক্কী শক্নাইরবা মীওই কয়ানা মহৈ-মশিংগা নক্নবা মরী লৈনদুনা লাকখি। পন্দিৎ মদন মোহন মাল্বিয়ানা বনারস হিন্দু য়ুনিভর্সিতী লিংখৎখি, মহাত্মা গান্ধীনা গুজরাত বিদ্যাপীথ লিংখৎপদা মরু ওইবা থৌদাং য়াখি। গুজরাতকী আনন্দ কৌবা মফমদা বল্লভ বিদ্যানগর কৌবা নীংথিরবা মফম অমা লৈ। সর্দার পতেলনা হায়বগী মতুং ইন্না, মহাক্কী তেংবাংবা মীওই অনি, ভাই কেকা অমসুং ভিখা ভাইনা মফমসিদা নহারোলগী মহৈ তমফম অমা লিংখৎখি। গুরুদেব রবিদ্রনাথ তেগোরনা নোংচুপ বেঙ্গোলদা শান্তিনিকেতন লিংখৎখি। মহারাজা গাইক্বাদ অসিসু এজুকেসনবু শৌগৎপা মীওই অমনি। মহাক্না মহৈ-মশিংগী ইন্সতিত্যুসন কয়া শাখি অমসুং দাঃ অম্বেদকর অমসুং শ্রী ঔরোবিন্দো য়াওনা হাইয়র এজুকেসনগী মতাংদা শক্নাইরবা মীওই কয়াদা ইথিল পীখি। অসিগুম্বা শক্নাইরবা মীওইশিংগী মরক্তা, রাজা মহেন্দ্র প্রতাপ সিংহজীসু অমনি। রাজা মহেন্দ্র প্রতাপ সিংহজীনা মহাক্কী ময়ুম্বু তেক্নিকেল স্কুম অমা লিংখৎনবগীদমক্তা পীথোকখি। মহাক্না অলিগর অমসুং মথুরাদা এজুকেসন সেন্তরশিং শানবা শেলগী মতেং য়াম্না পীখি। ঐহাক্না মতম খরগী মমাংদা, অলিগরদা মহাক্কী মমিংদা লৈবা য়ুনিভর্সিতী অমগী উরেপ উয়ুং তম্বগী খুদোংচাবা ফংজখি। এজুকেসনগী মঙালবু মীয়ামদা য়ৌহন্নবগী মান্নবা ইথিল অসি ঙসিসু ভারত্তা লৈরি খঙবদা ঐহাক্না য়াম্না নুংঙাইবা ফাওই। মসিগী ৱাখল্লোন অসিগী খ্বাইদগী নুংঙাইবা অসি করিনো খঙবরা? মদুদি, এজুকেসনগী মতাংদা খঙনবা হোৎনবগী থৌওংশিং অসি খুন্নাইগী থাক খুদিংদা উবা ফংবসিনি। তমিল নাদুগী ত্রিপ্পুর জিলাগী উরুমালপেত ব্লোক্তা লৈবা তাইমলজীগী খুদম অসি য়াম্না নুংঙাইবনি। তাইমলজীগী মশাগী লম অমত্তা লৈতে। মহাক্কী ইমুংনা চহি কয়াদগী হৌনা য়ুবী মহী য়োন্দুনা লাকখি। মহাক্কী ইমুং-মনুংগী ফিভম ফৎলমদবা য়াই, অদুবু মহাক্না মচানুপা অমসুং মচানুপীবু মহৈ তম্বা ফংহন্নবা হোৎনবা য়াবা খুদিংমক হোৎনখি। মহাক্কী মচাশিংনা চিন্নাবীরমপত্তী পঞ্চায়ত য়ুনিয়ন মিদ্দল স্কুলদা তম্লি। স্কুলদা নোংমা পাংথোকপা মহৈরোইশিংগী মমা-মপাশিংগী মীফম অমদা ক্লাসরুম অমসুং স্কুলগী ফিভম অসি ফগৎহনবগী মথৌ তাই, স্কুলগী ইনফ্রাস্ত্রকচর শেমজিনবগী মথৌ তাই হায়বা ৱারেপ লৌখি। তাইমলজীসু মীফমদুদা শরুক য়াখি। মহাক্না পুম্নমক তাখি। মান্নবা মীফম অসিদা শেলগী মতাং লাকপদগী হীরম অসিগী মতাংদা খন্ন-নৈনবশিং ঙৈহাক লেপখি। মসিগী মতুংদা তাইমলজীনা পাংথোকখিবসি কনা অমত্তনা থাজরোই। য়ুবী মহী য়োন্দুনা শেল খরা তাশিনবা ঙম্লবা তাইমলজীনা স্কুল অসিগীদমক্তা লুপা লাখ ১ তেংবাংখি।

মসিগুম্বা থবক পাংথোক্নবা চাউরবা থম্মোই অমসুং ইশাগী থৌদাং খঙবগী মথৌ তাই। তাইমলজীনা হায়বদা স্কুল অসিদা ক্লাস ৮ ফাওবতং লৈ। অদুবু, স্কুলগী ইনফ্রাস্ত্রকচর ফগৎলক্লবদি, হাইয়র এজুকেসনসু লৈরক্কনি। ঐহাক্না লৈবাক্কী এজুকেসনগী মতাংদা শারিবা ৱারী অসি মসিগী মান্নবা ৱাখল্লোন অসিগী মতাংদনি। আই.আই.তি. বি.ঐচ.য়ু.গী এলম্নসনা মান্নবা তেংবাং পাংথোকপগী মতাংদসু ঐহাক্না খঙবা ঙম্লে। বি.ঐচ.য়ু.গী এলম্নস, জয় চৌধুরীনা আই.আই.তি. বি.ঐচ.য়ু. ফাউন্দেসনগীদমক্তা দোল্লর মিলিয়ন অমা, হায়বদি লুপা করোর তরেত মখায়, তেংবাংখি।

মরুপশিং, ঐখোয়গী লৈবাক অসিদা তোঙান-তোঙানবা হীরমদা লৈবা অমসুং অতোপ্পগী তেংবাংদুনা খুন্নাইগীদমক্তা লৈরিবা মশাগী মথৌদাং পাংথোকপা পাম্বা মীওই কয়া অয়া লৈ। হাইয়র এজুকেসনগী লমদা, মরু ওইনা তোঙানবা আই.আই.তি.শিংদা অসিগুম্বা থৌওং কয়া লেপ্তনা চত্থবা অসিদা ঐহাক্না য়াম্না নুংঙাইবা ফাওই। অসিগুম্বা ইথিল পীবা থৌওংশিং অসি সেন্ত্রেল য়ুনিভর্সিতীশিংদসু অৱাৎপা লৈতে। অসিগুম্বা থৌওংশিংবু হেন্না খুমাং চাউশিলহন্নবগীদমক্তা মমাংগী সেপ্তেম্বরদগী হৌদুনা লৈবাক অসিদা বিদ্যাঞ্জলী অভিয়ান হৌদোকখ্রে। মসিগী পান্দমদি তোঙানবা লুপ, সি.এস.আর. অমসুং প্রাইভেত সেক্তরনা শরুক য়াদুনা লৈবাক শিনবা থুংবগী এজুকেসনগী মগুন ফগৎহনবনি। বিদ্যাঞ্জলী অসিনা খুন্নাইনা শরুক য়াবা অমসুং থৌদাং লৌবগী ইথিল হেনগৎহল্লি। অদোমগী স্কুল, কোলেজকা নক্ননা লৈদুনা ইশাগী অঙম্বা খরা তেংবাংবদা ফাওবদা নুংঙাইবা অসিদি থৌওং অসি পাংথোক্লবা মতুংদতা খঙবা ঙমগনি।

ঐহাক্কী নুংশিরবা লৈবাক মীয়াম, মহৌশাবু নুংশিবা অমসুং থৱাই পানবা খুদিংগী নুংশিবা ফাওবা অসি ঐখোয়গী চৎনবী অমসুং নুংদা য়াওজরবা গুন অমনি। মধ্য প্রদেশকী পেঞ্চ তাইগর রিজর্বতা কৈ অমোম অমা লৈখিদবা মতমদা মসিগুম্বা ৱাখল্লোন অসি হন্দক্তা উবা ফংখি। মীয়াম্না মসিগী কৈ অমোম অসিবু কোল্লার্দ তাইগ্রেস হায়না কৌই। ফোরেস্ত দিপার্তমেন্তনসু মসিবু তি-১৫ হায়না মিংথোল্লি। কৈ অমোম অসি লৈখিদবদা মীওই কয়া অমগী মথৱাই নূংঙাইহনখিদে, মশাগী কনা গুম্বা অমা লৈখিদবগুম্না ফাওনখি। মীয়াম্না মহাক্কী অরোইবা মথৌ-মঙম্বু ইকায় খুম্নবগা লোয়ননা পাংথোকখি। অদোম্না মসিগী ফোতোশিংবু সোসিএল মীদিয়াদা উরম্বসু য়ারে। ভারতনা মহৌশা অমসুং থৱাই পানবশিংবু নুংশিবগী মতৌবু মালেম শিনবা থুংবনা থাগৎনখি। কোল্লার্দ তাইগ্রেস অসিনা হিংলিঙৈদা মচা ২৯ পোক্লমখি অমসুং ২৫বু মপুং মরৈ ফানা চাউহল্লমখি। তি-১৫না মালেমসিবু থাদোক্তুনা চৎখিবা মতমদা ঐখোয়সু মহাক্কী মপুন্সিগী নুংঙাইবা ফোংদোকখি। ঐখোয়নসু থম্মোই শেংনা বিদাই পীখি। মসি ভারতকী মীয়ামগী তোপ তোপ্পা মগুন্নি। ঐখোয়না থৱাই পানবা জিব খুদিংগী নুংশিনবগী মরী অমা শাগৎলি। ঐখোয়না মান্নবা মতৌ অমা গনতন্ত্রা দিবস নুমিৎকী পেরেদতা উবা ফংখি। পেরেদ অসিদা রাস্ত্রপতিগী বোদীগার্দকী চার্জর মাউন্ত, বিরাতনা মহাক্কী খ্বাইদগী অরোইবা পেরেদ ওইনা শরুক য়াখি। বিরাত হায়রিবা শগোল অসি ইং ২০০৩দা রাস্ত্রপতি ভবন্দা লাকখিবনি অমসুং গনতন্ত্রা দিবস নুমিৎ খুদিংদা মহাক্না কম্মান্দেন্ত ইন চার্জ ওইনা লুচিংদুনা লাকখিবনি। মীরম লৈবাক্কী মকোক থোংবা মীওই অমবু রাস্ত্রপতি ভবন্দা তরাম্না ওকপা মতমদা বিরাতনা মসিগী থৌদাং অসি পাংথোকপনি। হন্দক্কী চহিগী আর্মী নুমিত্তসু বিরাতকী মফমদা আর্মী চীফনা সি.ও.এ.এস. কম্মেন্দেসন কার্দ পীখিবনি। বিরাতকী মশক থোক্লবা সেবাগীদমক্তা মহাক্কী ফেয়রৱেলগী মতুংদা মহাক্কী মফমদা মান্নবা ইকায় খুম্নবগা লোয়ননা বিদাই পীখিবনি।

ঐহাক্কী নুংশিরবা লৈবাক মীয়াম, থম্মোই শেংনা হোৎনবগা লোয়ননা ৱাখল চুম্না থবক অমা পাংথোকপা মতমদা মদুগী মহৈসু নীংথিবা ওই। মসিগী চুনরবা খুদম অমা অসমদগী লাক্লি। অসমগী মিং হেক পনবগা চা মনা থাবা অমসুং নেস্নেল পার্ক কয়া অমা ৱাখলদা লাকই। মসিদা নত্তনা, মচি অমা পানবা রাইনোসেরোসকী শক্তমসু ৱাখলদা লাকই। মচি অমা পানবা রাইনো অসিনা মতম পুম্বদা অসমগী চৎনবীগী শরুক ওইদুনা লাক্লিবসি অদোম্নসু খঙনরে। ভারত রত্না ভুপেন্দ্র হজারিকাগী ঈশৈ অসি মীপুম খুদিংগী নাকোঙদা নিল্লগনি।

#Song byte

মরুপশিং, ঈশৈ অসিগী ৱাহন্থোক অসি য়াম্না মতাং চাবনি। কাজিরঙ্গগী অশঙ-অমান্না থল্লবা অকোয়বা, শমু অমসুং কৈগী লৈফম, পৃথিবীনা মচি অমা পানবা রাইনোবু য়েংলি অমসুং উচেক্কী খোঞ্জেলবু তারি হায়না ঈশৈ অসিনা হায়রি। রাইনোগী শক্তম অসি মালেমদা মমিং লৈবা অসমগী হেন্দলুমগী পোত্থোক ওইরিবা মুঙ্গা অমসুং ইরি ফিজোলশিংদা উবা ফংই। অসমগী চৎনবীদা শক্নাইরবা থৌদাং য়ারিবা রাইনোশিংনা খুদোংচাদবসু নংলি। ইং ২০১৩দা রাইনো ৩৭ অমসুং ইং ২০১৪দা ৩২বু পোচরশিংনা হাৎপীখি। মসিগী শিংনবা অসিবু মাইয়োক্ননবগীদমক্তা, অসম সরকারনা অখন্ননা হোৎনবগা লোয়ননা মমাংগী চহি ৭তা রাইনোসেরোসশিংবু হাত্তোক্তুনা শেল তানবগী মাইয়োক্তা চাউরবা কেম্পেন অমা চত্থখি। স্মগ্লরশিংদগী ফাগৎখিবা রাইনো মচি ২৪০০ হেনববু মমাং চহিগী সেপ্তেম্বর ২২, মালেমগী রাইনো নুমিত্তা মৈ থাদোকখি। মসিনা পোচরশিংদা অহকপা চেকশিনৱা অমা তাকখি। অসিগুম্বা থৌওংশিং অসিগী মহোই ওইনা হৌজিক্তি অসমদা রাইনো হাৎপগী চাংনা তপ্না হন্থরক্লি। ইং ২০১৩দা রাইনো ৩৭ হাৎখিবগা চাংদমনবদা ইং ২০২০দা ২ অমসুং ইং ২০২১দা ১খক হাৎখিবগী ফিভম উবা ফংখি। অসমগী মীয়াম্না রাইনো কনবগী অসিগুম্বা ৱারেপ অসিবু ঐহাক্না থাগৎলি।

মরুপশিং, ভারতকী তোঙান-তোঙানবা মচু অমসুং ভারতকী চৎনবীগী স্পিরিচুএলগী পাঙ্গলনা মালেমগী মফম শিনবা থুংবগী মীওইশিংগী মতম পুম্বদা পুক্নিং চিংশিন্দুনা লাক্লি। করিগুম্বা ঐহাক্না ভারতকী চৎনবী অসি অমেরিকা, কেনাদা, দুবাই, সিঙ্গাপোর, নোংচুপ য়ুরোপ অমসুং জাপান্দা য়াম্না পাম্নৈ হায়বা মতমদা অদোম্না করিসু ঙক্লোই। অদুবু, করিগুম্বা ঐহাক্না ভারতকী চৎনবী অসি লেতিন অমেরিকা অমসুং খা অমেরিকাদা য়াম্না পাম্নৈ হায়রবদি অদোম্না শোইদনা অঙকপা ফাওগনি অমসুং চুম্বরা হায়না খনগনি। মেক্সিকোদা খাদি খুমাং চাউশিলহনবা নত্ত্রগা ব্রাজিলদা ভারতকী চৎনবীবু মমিং চৎহন্নবা হোৎনবা ওইরো, ঐখোয়না হীরম অসিগী মতাংদা মমাংগী ‘মন কী বাত’তা নৈনখ্রে। ঙসিদি, ভারতকী চৎনবীনা অর্জেন্তিনাদা মমিং চৎলকপগী মতাংদা ঐহাক্না ৱাফম খরা থমজগে। ঐখোয়গী চৎনবী অসি অর্জেন্তিনাদা য়াম্না পাম্নৈ। ইং ২০১৮গী ঐহাক্কী অর্জেন্তিনাগী খোঙচত্তা ঐহাক্না য়োগগী থৌরম অমদা (য়োগ ফোর পীস) শরুক য়াখি। অর্জেন্তিনাদা হস্তিনাপুর ফাউন্দেসন কৌবা সংস্থান অমা লৈ। মসিগী সংস্থান অসিনা ভারতকী বেদগী চৎনবীবু অর্জেন্তিনাদা খুমাং চাউশিলহন্নবা থবক পায়খৎলি তাবদা অদোম্না ঙক্না থোক্কনি। সংস্থান অসি চহি ৪০গী মমাংদা প্রোফেসর ঐদা অল্ব্রেক কৌবী নুপী অমনা হৌদোকখিবনি। প্রোফেসর অল্ব্রেক অসি ঙসি চহি ৯০ শুরগনি। মহাক্কা ভারতকা মতৌ করম্না মরী লৈনরকখিবগে হায়বসিসু য়াম্না নুংঙাইবা ৱারীনি। মহাক্না চহি ১৮ শুবা মতমদা মহাক্কী মফমদা ভারতকী নাৎকী মপাঙ্গলগী মশক তাকখি। মহাক্না ভারত্তা মতম য়াম্না কুইনা লৈরমখি। মহাক্না ভগদবদ গীতা অমসুং উপানিশদপু য়াম্না কুপ্না নৈনখি। ঙসিদি, অর্জেন্তিনা অমসুং লেতিন অমেরিকাগী অতোপ্পা লৈবাকশিংদা হস্তিনাপুর ফাউন্দেসনগী মেম্বর মশিং ৪০,০০০ হেন্না  অমসুং ব্রাঞ্চ চাউরাক্না ৩০ লৈরে। হস্তিনাপুর ফাউন্দেসন্না বেদ অমসুং ফিলোসোফীগী লাইরিক ১০০ হেন্না স্পেনিশ লোলদা ফোঙখ্রে। মহাক্কী আশ্রম অসিসু য়াম্না পুক্নিং হুবা মফম্নি। আশ্রম অসিদা লাইশঙ ১২ শারি অমসুং মসিদা লাই অমসুং লাইরেম্বী কয়াগী মীতম লৈ। মফমসিগী ময়াইমক্তদসু অদবেতৱাদি ধ্যানগীদমক্তা শাবা লাইশঙ অমসু লৈরি।

মরুপশিং, অসিগুম্বা খুদম চা কয়ানা ঐখোয়গী চৎনবী অসি ঐখোয়গীখক নত্তনা মালেম শিনবা থুংবগী মমল নাইদ্রবা হেরিতেজনি হায়না তাক্লি। মালেম শিনবা থুংবগী মীয়াম্না মসিগী মরমদা খঙবা অমসুং মসিগী মতৌদা হিংবা পাম্মি। ঐখোয়না ইশাগী থৌদাং নীংথিনা মশক খঙদুনা ঐখোয়গী চৎনবীগী হেরিতেজ অসিবু ইশাগী পুন্সিগী শরুক অমা ওইহন্নবা হোৎনগদবনি অমসুং অতোপ্পা মীওইদসু মসিগী মতাংদা খঙহনগদবনি।

ঐহাক্কী নুংশিরবা লৈবাক মীয়ামশিং, ঐহাক্না অদোমগী মফমদা, মরু ওইনা নহারোলশিংগী মফমদা ৱাহং অমা হংবা পাম্মি। অদোম্না অমুক্তদা বুক্তন কয়া ইনবা ঙম্মি হায়বা অমুক্তা খঞ্জৌ। ঐহাক্না হায়গদৌরিবা অসিনা অদোম্বু শোইদনা অঙকপা ফাওহনগনি। থৌনাওজম নিরঞ্জোই সিংহ, মনিপুরগী চহি ২৪ শুরবা নহা অসিনা মিনিৎ অমদা বুক্তন ১০৯লক ইন্দুনা রেকোর্দ অমা থমখ্রে। মহাক্না মমাংদসু, খুৎ অমা শিজিন্নদুনা খ্বাইদগী য়াম্বা নক্কল পুশ-অপ তৌবগী রেকোর্দ অমা থমখ্রবনি অমসুং রেকোর্দ অমবু থুগাইবা অসি মহাক্কী ওইনা য়াম্না অরুবা নত্তে। নিরঞ্জোয় সিংহনা অদোম্বু ইথিল শোইদনা পীগনি অমসুং হকচাং ফনা লৈববু অদোমগী পুন্সিগী শরুক অমা ওইহনগনি হায়বগী ঐহাক্না থাজবা থম্মি।

মরুপশিং, অদোম্না খঙবদা চাউথোকচগদবা ৱাফম অমা ঐহাক্না লদাখকী মতাংদা তমগে। লদাখতা অথুবা মতমদা অফবা ওপন সিন্থেতিক ত্রেক অমসুং এফ্রো তর্ফ ফুতবোল স্তেদিয়ম অমা লৈরগনি। স্তেদিয়ম অসি ফীত ১০,০০০ হেন্না ৱাংবা মফমদা শাগনি অমসুং য়াম্না থুনা শাবা লোইশিল্লগনি। মসিনা মীওই ৩০,০০০ চনবা লদাখকী খ্বাইদগী চাউবা ওপন স্তেদিয়ম ওইরগনি। মসিগী মতমগা চুনবা লদাখকী স্তেদিয়ম অসিদা লেন ৮গী সিন্থেতিক ত্রেক অমসু লৈগনি। মসিদা নত্তনা, মসিদা ফমুং ১০০০ লৈবা হোস্তেলগী খুদোংচাবসু লৈগনি। মসিগী স্তেদিয়ম অসি মালেমগী ফুতবোলগী খ্বাইদগী চাউবা ওর্গনাইজেসন, ফিফানসু সর্তিফাই তৌরে হায়বসি তানীংলমগনি। অসিগুম্বা শান্ন-খোৎনবগী ইনফ্রাস্ত্রকচর লৈরকপা মতমদা, লৈবাক্কী নহাশিংদা শান্ন-খোৎনবগী খুদোংচাবা কয়া অমসু পুদুনা লাকই। মসিগী খুদোংচাবা অসিগী মথক্তা, লৈবাক খুদিংগী মীয়াম্না মসিদা শরুক য়াশিল্লি অমসুং মসিনা তুরিজম্বুসু খুমাং চাউশিনহল্লি অমসুং থবক কয়া অমসু অমুক্কা লৈহল্লি। স্তেদিয়ম অসিনা লদাখকী মীওই কয়াদা কান্নবা পীগনি।

ঐহাক্কী নুংশিরবা লৈবাক মীয়াম, হন্দক্কী মতাংসিদসু ঐখোয়না ‘মন কী বাত’ অসিদা হীরম কয়াগী মতাংদা নৈনরি। মীপুম খুদিংগী ৱাখলদা হৌজিক লৈরিবা হীরম অমগসু লৈরি অমসুং মদুদি কোরোনানি। ভারতনা কোরোনাগী অনৌবা ৱেব অসিগা মায় পাক্না লান্থেংনরি অমসুং হৌজিক ফাওবদা, অঙাং করোর মরি মখায়দা কোরোনাগী ভেক্সিনগী দোজ কাপখ্রে হায়বসি য়াম্না চাউথোকচনীংঙাইনি। মসিনা হায়বদি, চহি ১৫দগী ১৮ ফাওবগী মীশিং কাঙলুপকী নহা ৬০%না চয়োল অহুমদগী মরিগী মনুংদা ভেক্সিন কাপখ্রে হায়বনি। মসিনা ঐখোয়গী নহাশিংবু কোরোনাদগী ঙাকথোকপদা নত্তনা মশাগী মহৈ-মশিং তম্বসু মখা তানা চত্থহনবা য়ারগনি। অতোপ্পা নুংঙাইবা পাও অমনা, নুমিৎ ২০নিগী মনুংদা মীওই করোর অমনা প্রীকোসন দোজসু কাপখিবা অসিনি। ইশাগী লমদমসিদা পুথোকচবা ভেক্সিন্দা লৈবাক মীয়াম্না অসুক য়াম্না থাজবা থম্বা অসিনা ঐখোয়গী অনৌবা পাঙ্গলনি। হৌজিক্তি, কোরোনা শন্দোকপগী চাংসু হন্থরক্লে, মসি য়াম্না ফবা খুদম অমনি। মীয়াম খুদিংনা তেক্ত-কায়দবা, শেন্মিৎলোনগী থবক্কী খোঙজেল শোক্তবা হায়বসি লৈবাক মীয়াম খুদিংনা পাম্নবা ৱাফম্নি। ঐহাক্না ‘মন কী বাত’তা পন্দনা তোক্তবা ৱাফম খরা লৈ হায়বসি অদোম্নসু খঙনরিবনি। খুদম ওইনা হায়রবদা, ঐখোয়না ‘স্বচ্ছতা অভিয়ান’বু কৈদৌনুংদা কাওরোইসি; সিঙ্গল য়ুজ প্লাস্তিক্কী মাইকৈদা চত্থরিবা কেম্পেন হেন্না খুমাং চাউশিলহনসি; ভোকেল ফোর লোকেল হায়বসি ঐখোয়গী থৌদাংনি; ঐখোয়না আত্মানির্ভর ভারতকীদমক্তা থৱাই য়াওনা হোৎনগদবনি হায়বশিং। ঐখোয়না মতৌ অসুম্না হোৎনমিন্নবগা লোয়ননা, লৈবাক অসিনা চাউখৎপগী অনৌবা থাক্তা য়ৌগদৌরিবনি। ৱাফম অসিগা লোয়ননা ঐহাক্না মীয়ামদগী কায়নবগী য়াথং লৌজরি। মীয়াম খুদিংবু থাগৎচরি।

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Explore More
প্রধান মন্ত্রীনা শ্রী রাম জন্মভুমি মন্দির দ্বাজরোহন উৎসবতা পীখিবা ৱারোলগী মৈতৈলোন্দা হন্দোকপা

Popular Speeches

প্রধান মন্ত্রীনা শ্রী রাম জন্মভুমি মন্দির দ্বাজরোহন উৎসবতা পীখিবা ৱারোলগী মৈতৈলোন্দা হন্দোকপা
Withdraw PF via UPI from July, 8.25% interest gets nod

Media Coverage

Withdraw PF via UPI from July, 8.25% interest gets nod
NM on the go

Nm on the go

Always be the first to hear from the PM. Get the App Now!
...
PM to visit West Bengal on 20-21 June
June 19, 2026
PM to participate in Paschimbanga Divas celebrations in Hooghly on 20 June
PM to launch, dedicate and lay Foundation Stones of various Development Projects across Railways, Agriculture, Rural Development, Fisheries and Animal Husbandry Sectors
PM to kickstart rollout of several key Central Agricultural Schemes in West Bengal
These schemes include Pradhan Mantri Fasal Bima Yojana, Agri Stack, National Mission on Natural Farming and Pradhan Mantri Dhan-Dhaanya Krishi Yojana
PM to release 23rd PM-Kisan Instalment worth ₹18,880 Crore, benefiting over 9.44 Crore Farmers across the Country
PM to commission three indigenously designed and built naval ships – INS Dunagiri, INS Sanshodhak and INS Agray at Syama Prasad Mookerjee Port, Kolkata
Ships have been built with extensive participation by Indian industry, including more than 200 MSMEs
PM to lead 12th International Day of Yoga Celebrations in Kolkata on 21 June
Theme of IDY 2026: “Yoga for Healthy Ageing”

Prime Minister Shri Narendra Modi will visit West Bengal on 20-21 June 2026. On 20 June, at around 3:45 PM, the Prime Minister will participate in Paschimbanga Divas (West Bengal Day) celebrations at Tarakeswar in Hooghly district. He will launch, dedicate to the nation and lay the foundation stone of multiple development projects in West Bengal. He will also address the gathering on the occasion.

On 21 June, at around 6:30 AM, the Prime Minister will participate in the 12th International Yoga Day celebration in Kolkata. He will also address the gathering on the occasion.

Later, at around 9:15 AM, Prime Minister will commission three indigenously designed and built naval ships - INS Dunagiri, INS Sanshodhak and INS Agray at Syama Prasad Mookerjee Port, Kolkata. He will also address the gathering on the occasion.

PM in Hooghly

Prime Minister will participate in Paschimbanga Divas (West Bengal Day) celebrations. The State-level celebrations are being held at Tarakeswar, Hooghly, a place of historic significance associated with Dr. Syama Prasad Mookerjee.

The theme for this year’s Paschimbanga Divas: “West Bengal: Heritage, Harmony and Development,” reflects the State’s cultural richness, social cohesion and developmental aspirations.

During the programme, Prime Minister will launch, dedicate to the nation and lay the foundation stone of multiple development projects. Spanning the sectors of railways, agriculture, rural development, fisheries and animal husbandry, these initiatives will strengthen infrastructure, improve livelihoods, enhance farmer welfare and accelerate socio-economic development across the State.

Prime Minister will release the 23rd instalment of the Pradhan Mantri Kisan Samman Nidhi (PM-KISAN). Under this instalment, more than ₹18,880 crore will be transferred directly into the bank accounts of over 9.44 crore farmers across the country.

In West Bengal alone, more than ₹900 crore will be credited to over 45 lakh beneficiaries, taking the cumulative disbursement under the scheme in the State to over ₹15,000 crore. The total disbursement nationwide to over ₹4.46 lakh crore since the launch of the scheme in 2019.

Prime Minister to kickstart rollout of several key Central Agricultural Schemes in West Bengal. These schemes include Pradhan Mantri Fasal Bima Yojana, Agri Stack as part of the Digital Agriculture Mission, National Mission on Natural Farming and Pradhan Mantri Dhan-Dhaanya Krishi Yojana

Prime Minister will launch the Pradhan Mantri Fasal Bima Yojana (PMFBY)in West Bengal, extending the benefits of the world’s largest crop insurance scheme to farmers in the State. During 2026–27, the initiative aims to provide insurance coverage to nearly 50 LAKH farmers across about 14 lakh hectares of agricultural land in the state of West Bengal, protecting crops with an estimated insured value of around ₹28,140 crore while supporting farmers through substantial premium subsidy.

As part of the Digital Agriculture Mission, Prime Minister will launch AgriStack in West Bengal, enabling a unified digital platform for verified agriculture-related services such as fertiliser distribution, Kisan Credit Cards, Direct Benefit Transfers and procurement under the Minimum Support Price system. The initiative will strengthen digital governance in agriculture and facilitate efficient delivery of farmer-centric services.

Prime Minister will further launch the National Mission on Natural Farming in West Bengal to promote sustainable, chemical-free agriculture rooted in traditional Indian practices. Under the approved Annual Action Plan for 2026–27, the State will establish 346 natural farming clusters covering 17,300 hectares, while also creating Bio-Input Resource Centres and mobilising Krishi Sakhis to strengthen adoption of eco-friendly farming practices.

In a major step towards integrated agricultural development, Prime Minister will also initiate the implementation of the Pradhan Mantri Dhan-Dhaanya Krishi Yojana (PMDDKY) in West Bengal. The scheme will cover the districts of Purulia, Darjeeling, Alipurduar and Jhargram with a focus on improving agricultural productivity, promoting crop diversification and sustainable farming, strengthening post-harvest infrastructure and irrigation facilities, enhancing access to institutional credit, and ensuring convergence of multiple Central and State schemes for holistic rural development.

Prime Minister will inaugurate the Modernized and capacity expanded Fishing Harbour at Fraserganj in South 24 Parganas and the newly constructed Modern Fish Market at Sainthia, Birbhum. These projects will strengthen fisheries infrastructure, improve post-harvest management and provide better marketing facilities for fish producers and traders.

Prime Minister will also inaugurate the Regional Semen Production Laboratory and Semen Bank for Goats at Haringhata in Nadia district. Established under the National Livestock Mission of the Department of Animal Husbandry and Dairying, it is the first such facility in Eastern India and will contribute significantly to scientific livestock breeding, genetic improvement and enhanced productivity.

Prime Minister will dedicate to the nation and lay the foundation stone of important railway projects worth around ₹590 crore. Prime Minister will dedicate to the nation the Sankrail–Santragachi Link Line Project in Howrah district. The project will play an important role in decongesting one of the busiest rail corridors in Eastern India, improving operational efficiency and enabling smoother movement of both passenger and freight trains.

Prime Minister will lay the foundation stone of a 300-bed New Divisional Railway Hospital at Howrah. Equipped with modern healthcare infrastructure, advanced diagnostic facilities, specialist medical services and emergency care facilities, the hospital will significantly strengthen healthcare services for railway beneficiaries and the people of the region.

Prime Minister will also lay the foundation stone of a Road Over Bridge between Haur and Radhamohanpur in Purba Medinipur district. The project will enhance safety for both rail and road users and facilitate smooth and uninterrupted movement of traffic.

Prime Minister will inaugurate 49 road infrastructure projects developed under the Pradhan Mantri Gram Sadak Yojana (PMGSY-III). Covering a total length of more than 315 kilometres across various districts of West Bengal, these projects will improve rural connectivity, facilitate access to markets, educational institutions and healthcare facilities, and contribute to balanced regional development.

These projects collectively represent a major step towards strengthening infrastructure, empowering farmers, enhancing livelihoods and creating new economic opportunities across West Bengal. The initiatives will contribute significantly to the vision of a Viksit West Bengal and Viksit Bharat by promoting inclusive growth, modern infrastructure and sustainable development.

PM in Kolkata

Prime Minister Shri Narendra Modi will lead the national observance of the 12th International Day of Yoga from Red Road in Kolkata. Prime Minister will address the gathering and participate in the Common Yoga Protocol session along with thousands of Yoga practitioners.

The theme of International Day of Yoga 2026, “Yoga for Healthy Ageing”, highlights the role of Yoga in promoting physical health, mental well-being, emotional resilience and active ageing, thereby contributing to an improved quality of life. The theme is particularly relevant in an era of increasing life expectancy and growing emphasis on healthy, active and dignified ageing. Since its inception in 2015, when the United Nations General Assembly (UNGA) adopted India’s proposal to observe 21st June as IDY, Prime Minister has led the celebrations from various locations including New Delhi, Chandigarh, Lucknow, Mysuru, New York (UN Headquarters), and Srinagar and Vishakhapatnam.

Yoga Day celebrations are being organised across nearly 2,500 locations worldwide, with participation from more than 210 Indian Missions and Posts, reaffirming Yoga’s status as a global movement for health, harmony and collective well-being.

Prime Minister will also commission three indigenously designed and built naval ships - INS Dunagiri, an advanced stealth frigate, INS Sanshodhak, a survey vessel (large) and INS Agray, an anti-submarine warfare shallow water craft.

These inductions will significantly bolster the nation’s operational capabilities, enhance maritime domain awareness, and strengthen the security of our coastal waters against geopolitical threats.

All three ships were designed by the Indian Navy’s Warship Design Bureau and constructed in Kolkata by Garden Reach Shipbuilders & Engineers (GRSE), with extensive participation by Indian industry, including more than 200 MSMEs. With an indigenous content of over 75 percent, these ships are also a testament to India’s commitment to Aatmanirbharta.