People are making new efforts for water conservation with full awareness and responsibility: PM Modi
PM Modi praises Pakaria village residents for innovative water recharge systems
The month of 'Sawan' has been very important from the spiritual as well as cultural point of view: PM Modi
Now more than 10 crore tourists are reaching Kashi every year. The number of devotees visiting pilgrimages like Ayodhya, Mathura, Ujjain is also increasing rapidly: PM
America has returned to us more than a hundred rare and ancient artefacts which are from 2500 to 250 years old: PM
The changes that have been made in the Haj Policy in the last few years are being highly appreciated: PM Modi
Increasing participation of youth in the campaign against drug abuse is very encouraging: PM Modi
'Meri Mati Mera Desh' campaign will be started to honour the martyred heroes: PM Modi

ঐগী নুংশিজরবা ইরৈবাকচাশিং, খুরুমজরি।

‘মন কী বাত্তা’ নখোয় পুম্নমকপু তরাম্না ওকচরি। জুলাই হায়বা থা অসিদি নোংজুথানি, নোং চুবা থানি। মহৌশাগী খুদোংথিবশিংনা মরম ওইদুনা হৌখিবা নুমিৎ খরনি অসি ৱাখল ৱাবা অমসুং অৱাবনা পীক থনখি। য়মুনা য়াওনা তুরেল কয়া ঈশিং চাউবনা মফম কয়াদা মীয়াম্না চৈথেং নংখি। চীংগী মফমশিংদা চীং নীংখাইবগী থৌদোকশিংসু থোকখি। চৈরক অসিদা লৈবাক্কী নোংচুপ থংবা শরুক ওইরিবা গুজরাতকী মফমশিংদা মতম খরগী মমাংদা বিপরজয় সাইক্লোনগী চৈথেং নংখি। অদুবু মরুপশিং খুদোংথিবশিং অসিগী মরক্তা ঐখোয়গী ইরৈবাকচা পুম্নমক্না অপুনবগী শক্তি অদু মাংদা পুথোকখি। মফমশিং অদুগী মীয়াম, ঐখোয়গী NDRF জৱানশিং, মফমশিং অদুগী লৈঙাক্কী মীওইশিংনা অসিগুম্বা খুদোংথিবশিং অসি লাকশিন্নবা অয়ুক নুমিদাং খাইদনা কন্না হোৎনখি। ঐখোয়গী তৌবা ঙম্বশিং অমসুং রিসোর্সশিংনা খুদোংথিবা অমা হেক্তা লাকশিনবদা অচৌবা থৌদাং লৌরি – অদুবু হায়রিবা তানফম অসিদা ঐখোয়না ৱাখল নীংথিনা খনবা অমসুং হেন্দ-হোল্দিংগী ৱাখল্লোন চেনবা অসি চপ মান্ননা মরু ওই। সর্বজন হিতায়াগী ৱাখল্লোন্না ভারতপু মশক তাক্লি লোয়ননা ভারতকী শক্তি ওইরি।

মরুপশিং নোংজুগী তাঙ্কক অসি ‘উ থাবা’ অমসুং ‘ঈশিং য়োকশিনবগীদমক্তসু’ চপ মান্ননা মরু ওই। ‘আজাদি কা অমৃত মহোৎসব’ মনুংদা অমৃত সরোভর লিশিং 60 হেন্না শাখিবা অদুসু মখোয়গী মশেক-মঙাল থাদোরকপা হেনগৎলক্লি। হৌজিক্কী ওইনা অমৃৎ সরোভর লিশিং 50 হেন্না শাবগী থবক চত্থরি। ঐখোয়গী ইরৈবাকচাশিংনা মপুং ফানা ৱাখল তানা অমসুং থৌদাং লৈনা ‘ঈশিং য়োকশিনবগী’ অফবা খোঙথাংশিং পাইখৎলি। নখোয়না নীংশিংলমগনি, মতম খরগী মমাংদা ঐহাক্না M.P.গী শাহদোলদা চৎখি। ঐহাক্না মফম অদুগী পাকারিয়া খুঙ্গংগী ত্রাইবেল ইচিল-ইনাওশিংগা উন্নখি। মফম অদুদা ঐহাক্না মখোয়গা লোয়ননা মহৌশাগী ফীভম কন্নবা অমদি ঈশিং য়োকশিনবগী মতাংদা খন্নখি। হৌজিক্তি ঐহাক্না পাকারিয়া খুঙ্গংগী ত্রাইবেল ইচিল-ইনাওশিংনা মসিদা থবক পাইখৎপা হৌখ্রে হায়বা খঙবা ঙম্লে। মফম অসিদা লৈঙাক্কী মতেংগা লোয়ননা মীয়াম্না গুহা কয়া ৱাতর রিচার্জ সিস্তেমশিংদা ওন্থোকখি। নোংগী ঈশিংনা গুৱা অসিদা তারি অমসুং গুৱাশিংদগী ঈশিং অদুনা লৈনুংদা চেনশিল্লি। মসিনা মফম অসিগী গ্রাউন্দ ৱাতর লেবেল তপ্না-তপ্না হেনগৎহল্লগনি। হৌজিক খুঞ্জা পুম্নমক্না রিচার্জ তৌনবা অপুনবা লমদম অসিদা লৈরিবা গুহা 800 রোম শীজিন্ননবা পান্দম অমা থমখ্রে। অসিগুম্বা পুক্নীং থৌগৎনীংঙাই ওইবা পাও অমা U.P.দগী লাকখি। নুমিৎ খরনিগী মমাংদা উত্তর প্রদেশতা নোংমা খক্তদা উ পাম্বী করোর 30 থাখিবগী রেকোর্দ অমা থমখ্রে। কেম্পেন অসি রাজ্য সরকারনা হৌদোকখিবনি; মসিবু মফম অদুগী মীয়াম্না মপুং ফাহনখি। অসিগুম্বা খোঙথাংশিং অসি মীয়াম্না শরুক য়াবা লোয়ননা মীয়ামনা ৱাখল তাবগী অফবা খুদমশিংনি। ঐহাক্না ঐখোয় পুম্নমকসু উ পাম্বী থানবা অমসুং ঈশিং য়োকশিনবগী খোঙথাংশিংগী শরুক অমা ওইবা পাম্মি।

ঐগী নুংশিরবা ইরৈবাকচাশিং, হৌজিক ‘সাৱন’গী শেংলবা থা অসি চত্থরি। সাদাশিব মহাদেব থৌনিবগা লোয়ননা ‘সাৱন’ অসি অশং-অমান অমসুং হরাও-তয়াম্বগা মরী লৈনৈ। মরম অসিনা ‘সাৱন’ অসি লাইনীং-লাইশোন লোয়ননা নাৎকী ওইবা মীৎয়েংদা য়াম্না মরু ওই। সাৱনগী হাইহুম্বা, সাৱনগী মহেন্দী, সাৱনগী হরাও-কুহ্মৈশিং… হায়বদি ‘সাৱন’ অসিমক হরাও-তয়াম্বা অমসুং নুংঙাইবা হায়বনি।

মরুপশিং, ঐখোয়গী ধর্ম অমসুং চৎনবীশিং অসিগী অতোপ্পা শক্লোন অমসু লৈরি। ঐখোয়গী কুহ্মৈশিং অমসুং চৎনবীশিং অসিনা ঐখোয়বু দাইনামিক ওইহল্লি। ভক্তা কয়ানা সাৱনগী মতমদা শিব খুরুমজনবা কনৱার য়াত্রা চৎলি। নুমিৎশিং অসিদা ভক্তা কয়ামরুমনা ‘সাৱন’গা মরী লৈননা জ্যোতির্লিঙ্গা 12 য়ৌশিল্লি। বানরসতা লাকপা মীওইশিংগী মশিংসু হেনগৎলক্তুনা রেকোর্দশিং থুরাইরি তাবদা নখোয়না নুংঙাইবা পোক্কনি। চহি খুদিংগী কাশীদা লমকোইবা করোর 10 হেনবনা হৌজিক লাক্নরি। অয়োধ্যা, মথুরা, উজ্জেনগুম্বা তীর্থ য়াত্রাগী মফমশিংদা লাকপা ভক্তাশিংগী মশিং খোঙজেল য়াংনা হেনগৎলক্লি। মসিনা মরম ওইদুনা লায়রবা লাখ কয়ানা থবক ফংলি; মখোয়গী হীংনবগী লম্বী পীরি। পুম্নমক অসি ঐখোয়গী অপুনবা নাৎকী ওইবা লমদা মীকপ থোরক্নবগী ফলনি। হৌজিক ঐখোয়গী তীর্থ য়াত্রাগী মফমশিংদা মালেম পুম্বদগী মীয়াম্না ‘দর্শন’ তৌনবা লাক্নরি। অমরনাথ য়াত্রা চৎনবা কেলিফোর্নিয়াদগী মফম অসিদা অমেরিকন মরুপ অনি লাকখি হায়না ঐহাক্না তাজৈ। অমরনাথ য়াত্রাগা মরী লৈননা স্বামি বিবেকানন্দগী এক্সপরিয়েন্সশিংগী মরমদা মফম অমদগী মীরমগী মীওইশিং অসিনা তাখি। মদুনা ইথিল পীদুনা মখোয়না অমরনাথ য়াত্রা চৎনবগীদমক লাকখি। মখোয়না মসি ভগবান ভোলেনাথকী থৌজালনি হায়না লৌই। মীপুম খুদিংমকপু তরাম্না ওকপা, মীপুম খুদিংমক্তা করিগুম্বা খরা পীবা হায়বসি ভারতকী অখন্নবা মগুননি। মতৌ অসুম্না ফ্রেঞ্চ মচা – চার্লোৎ চোপিন হায়না নুপী অমা লৈ। হন্দক্তা ঐহাক ফ্রান্সতা চৎলুই মদুদা মহাক্কা থেংনরকখি। চার্লোৎ চোপিন অসি য়োগ প্রেক্তিসনর, য়োগগী ওজা অমনি অমসুং মহাক চহি 100 হেল্লে। মহাক সেনচুরি অমা হেল্লে। মহাক্না হৌখিবা চহি 40 অসি য়োগ তৌদুনা লাকখি। মহাক্কী হকশেল অমসুং চহি 100 পুন্সিবা ঙম্মিবা অসি য়োগননি হায়খি। মহাক অসি মালেমদা ভারতকী য়োগগী লৈরিবা বিজ্ঞান অমসুং মসিগী শক্তিবু তাক্লিবা মশক নাইবা মীওই অমনি। মঙোন্দগী মীপুম খুদিংমক্না তমশিনগদবনি। ঐখোয়গী হেরিতেজপু ঐখোয়না ঙাকপা খক্তা নত্তনা মসিবু থৌদাং লৈনা মালেমদা খঙহল্লসি। অমসুং হৌজিক উজ্জেনদা অসিগুম্বা খোঙথাং অমা পাইখৎলে তাবদা ঐহাক্না নুংঙাইবা পোকই। মফম অসিদা লৈবাক শিনবা থুংবদগী লাইয়েকপা 18না পুরানশিংদা য়ুম্ফম ওইবা পুক্নীং চীংশিন্নীংঙাই ওইবা ৱারী লাইরিকশিং শেম্মি। বুন্দি মওং, নাথদ্বারা মওং, পহারি মওং অমসুং অপাভ্রামশ মওং অসিগুম্বা তোপ-তোপ্পা মওং কয়াদা লাইশিং য়েংক্কনি। মসি মতম খরগী মতুংদা উজ্জেনগী ত্রিবেনি ম্যুজিয়মদা দিস্প্লে তৌগনি, নখোয়না উজ্জেনদা লাকপা মতমদা অদোমনা মহাকাল মহালোক্কা  লোয়ননা অতোপ্পা ফজরবা মফমসু উবা ফংলগনি।

মরুপশিং, উজ্জেনদা য়েকপা লাইশিংগী মতাংদা পনবা অসিদা ঐহাক্না অতোপ্পা তোপ-তোপ্পা লাই অমা নীংশিংলক্লি। লাই অসি রাজকোৎতগী আর্তিস্ত, প্রভাত সিংহ মোদভাই ভর্হাৎনা য়েকপনি।

লাই অসি ছত্রপতি বীর শিবাজী মহারাজকী পুন্সিদা থোকখিবা থৌদোক অমদা য়ুম্ফম ওই। আর্তিস্ত প্রভাত ভাইনা ছত্রপতি শিবাজী মহারাজনা ফম্পান কারবা মতুংদা মহাক্না কুলদেবি ‘তুলজা মাতা’দা চৎখিবা অমসুং মতম অদুদা ওইখিবা ফীভম অদু উৎখি। ঐখোয়গী চৎনবী, ঐখোয়গী হেরিতেজ হীংদুনা থম্নবা ঐখোয়না মসিবু ঙাকশেনবা, মসিগা  লোয়ননা হীংবা, মথংগী মীরোলদা মসিবু তাকপা তাই। মাইকৈ অসিদা খোঙথাং কয়া পাইখৎলিবা অসিদা ঙসি ঐহাক্না নুংঙাইবা পোকই।

ঐগী নুংশিরবা ইরৈবাকচাশিং,

ইকোলোজী, ফ্লোরা, ফৌনা, বাইও দাইভর্সিতীগুম্বা ৱাহৈশিং অসি তাবা খুদিং মীওই খরনা মসি স্পেসিএলাইজ সবজেক্তশিং; এক্সপর্তশিংগা মরী লৈনবা সবজেক্তশিংনি হায়না খল্লি। অদুবু মসি অচুম্বা নত্তে। করিগুম্বা ঐখোয়না মহৌশাবু তশেংনা নুংশিবা তারবদি ঐখোয়গী অপীকপা খোঙথাংশিং পাইখৎতুনা থবক কয়া তৌবা ঙমগনি। সুরেশ রাঘবনজী অসি তামিল নাদুগী বদাবল্লীদগী মরুপ অমনি। রাঘবনজী অসি লাইয়েকপা য়াম্না পাম্মি। লাইয়েকপা অসি আর্ত অমসুং কেনবসকা মরী লৈনৈ, অদুবু রাঘবনজীনা মহাক্কী লাইশিংগী খুত্থাংদা পাম্বী অমসুং শা-ঙাশিংগী মরমদা ই-পাউশিং ঙাকশেন্নবা ৱারেপ লৌখি। মহাক্না ফ্লোরা অমসুং ফৌনা মখল কয়াগী লাই য়েক্তুনা মখোয়গা মরী লৈনবা ই-পাউ দোক্যুমেন্ত তৌখি। হৌজিক ফাওবদা মহাক্না উচেক, শা, ওর্কিদগুম্বা মুৎখিগদৌরবশিংগী লাই কয়া য়েকখ্রে। আর্তকী খুত্থাংদা মহৌশাগী শেবা তৌবগী খুদম অসি তশেংনা শীংথানীংঙাই ওই।

ঐগী নুংশিরবা ইরৈবাকচাশিং ঙসি ঐহাক্না অতোপ্পা ৱাফম অমগী থমজনীংই। নুমিৎ খরনিগী মমাংদা সোসিএল মেদিয়াদা অঙকপা অমা উবা ফংখি। অমেরিকানা ঐখোয়দা অতাংবা অমসুং অরিবা আর্তিফেক চামা হেন্না হন্দোরকখ্রে। মসিগী মতুংদা আর্তিফেক্তশিং অসিগী মতাংদা সোসিএল মেদিয়াগী মরমদা খন্ন-নৈনবা কয়াগী পাওশিং থোরকখি। নহাশিংনা মখোয়গী হেরিতেজতা চাউথোকচবা পোকপগী ৱাখল্লোন অদু উৎখি। ভারত্তা হন্দোকরকখিবা আর্তিফেক্তশিং অসি চহি 2500 দগী 250 শুরবা ঙাক্তনি। অতাংবা পোৎলমশিং অসি লৈবাক্কী তোঙান-তোঙানবা লমদমশিংগা মরী লৈনৈ খঙবদা নখোয়না নুংঙাইবা পোক্কনি। মখোয় অসি তেরাকোত্তা, নুং, ধাতু অমসুং উ শীজিন্নদুনা শাবনি। মখোয় অসিগী মরক্তা খরদি নখোয়না উবদা অঙকপা পোক্কনি। করিগুম্বা নখোয়না মসি য়েংলবদি নখোয়বু শুমহৎকনি। মসিগী মরক্তা 11শুবা চহিচাগী ফজরবা সেন্দস্তোন স্কল্পচর অমসু উবা ফংগনি। মসি ‘অপসারা’ জগোই শাবগী আর্তৱার্ক অমনি, মসি মধ্য প্রদেশকীনি। চোলা মতমগী মীতম কয়াসু মসিদা য়াওরি। দেবী অমসুং ভগবান মুরুগনগী মীতমশিং অসি 12শুবা চহিচাগী মতমগীনি অমসুং মসি তামিল নাদুগী ফজরবা নাৎকা মরী লৈনৈ। চহি লিশিং অমগী ময়া শুরবা শেঞ্জেংগী ভগবান গনেশকী মীতম অমসু ভারত্তা হন্দোরকখি। 11শুবা চহিচাগীনি হায়নবা ললিতাসনগী উমা-মহেশ্বারাগী নন্দিদা মখোয় অনিমক্না ফম্বা মীতম অমা য়াওরি। জেন তীর্থানকারাসকী নুংগী মীতম অনিসু ভারত্তা হন্দোরকখি। ভগবান সুর্য় দেবকী মীতম অনিনসু নখোয়বু শুমহৎকনি। মসিগী মনুংদা অমদা সেন্দস্তোননা শাই। হন্দোরকখিবা পোৎলমশিং অসিগী মনুংদা উনা শাবা পেনেল অমা য়াওরি, মসিনা সমুদ্র নীকখিবগী ৱারী মাংদা পুথোকখি। 16-17শুবা চহিচাগী পেনেল অসি খা ভারতকা মরী লৈনৈ।

মরুপশিং, ঐহাক্না হৌজিক মমিং খরা পনখ্রে, অদুবু নখোয়না য়েংলবদি মসিগী লিস্ত অসি য়াম্না শাংই। ঐখোয়গী মমল য়াম্লবা হেরিতেজ হন্দোকপীরকখিবা অমেরিকাগী সরকারবু ঐহাক্না থাগৎচনীংই। 2016  অমসুং 2021দা ঐহাক্না অমেরিকাদা চৎখিবা মতমদা আর্তিফেক্ত কয়া ভারত্তা হন্দোরকখি। ঐহাক্না থাজৈ মদুদি অসিগুম্বা খোঙথাংশিং অসিনা লৈবাক শিনবা থুংবদা ঐখোয়গী কলচরেল হেরিতেজ হুরানবা লেপহন্নবা এৱের্নেস পীবা হেনগৎহল্লগনি। মসিনা ঐখোয়গী ফজরবা হেরিতেজকা ইরৈবাকচাশিংগা লৈরিবা মরী হেন্না চেৎশিনহনগনি।

ঐগী নুংশিরবা ইরৈবাকচাশিং, দেবভুমি উত্তরাখন্দগী ইমা অমদি ইচে-ইচল খরনা থাবীরকপা চীথিনা ঐহাক্কী থমোয় পেলহনখি। মখোয়গী মচানুপা, মখোয়গী ময়াম্বদা থৌজাল কয়া পীখি। মখোয়না অসুম্না ইরকখি – ‘মমাংদা কলচরেল হেরিতেজ ‘ভোজপত্রা’ অসি মখোয়গী হীংনবগী লম্বী অমা ওইরক্কনি হায়বা মখোয়না থাজরুদে। নখোয়না খল্লগনি ৱাফম অসি করিনো হায়না!

মরুপশিং, চীথি অসি চামোলি জিলাগী নিতি-মানা তম্পাক্কী নুপীশিংনা ঐঙোন্দা ইরকখিবনি। নুপীশিং অসিনা ঐঙোন্দা মমাং চহিগী ওক্তোবরদা ভোজপত্রাগী তোপ-তোপ্পা আর্তৱার্ক অমা খুদোল তমলকখি। খুদোল অসি ফংবদা ঐহাক্না অপেনবা পোকখি। মরমদি অরিবা মতমদগী হৌরগা ভোজপত্রাশিং অসিদা ঐখোয়গী স্ক্রিপচর অমসুং লাইরিকশিং ঙাকশেন্দুনা লাকখি। মহাভারতসু ভোজপত্রাদা ইরমখি। ঙসি দেবভুমিগী নুপীশিং অসিনা ভোজপত্রাদগী ফজরবা আর্তিফেক্তশিং অমসুং সোবেনিরশিং শারি। মানা খুঙ্গংদা চৎখিবা ঐহাক্কী খোঙচৎ অসিদা ঐহাক্না মখোয়গী অখন্নবা খোঙথাং অসিবু থাগৎখি। ঐহাক্না দেবভুমিদা লাকপা লমকোইবশিংদা মখোয়না লাকপদা য়ারিবা মখৈ লোকেল প্রদক্তশিং লৈনবা অপীল তৌজরি। মফম অদুদা অচৌবা কান্নবা অমা পীখি। ঙসি ভোজপত্রাগী প্রদক্তশিং অসি মফম অসিদা লাকপা তীর্থ য়াত্রা চৎপা মীওইশিং অসিনা য়াম্না পাম্নৈ অমসুং মমল ৱাংনা লৈনরি। ভোজপত্রাগী অরিবা হেরিতেজ অসিনা উত্তরাখন্দগী নুপীশিংগী পুন্সিশিংদা নুংঙাইবগী অনৌবা মচুশিংনা শংলি। রাজ্য সরকারনা ভোজপত্রাদগী অফবা প্রদক্তশিং পুথোক্নবা নুপীশিংদা ত্রেনিং পীরি তাবদা ঐহাক্না নুংঙাইবা পোকই।

রাজ্য সরকারনা ভোজপত্রাগী অতাংবা স্পেসিসশিং ঙাকশেন্নবা কেম্পেন অমা হৌদোকখি। লমগী অরোইবা পোইন্তনি হায়না খন্নরম্বা মফমশিং অসি লৈবাক্কী অহানবা খুঙ্গংশিং ওইনা লৌদুনা মখোয়বু চাউখৎহল্লি। ঐখোয়গী চৎনবী অমসুং নাৎ ঙাকশেনবগা লোয়ননা খোঙথাংশিং অসিনা শেন্মীৎলোন খুমাং চাউশিন্নবা পাম্বৈশিং ওইরক্লি।

ঐগী নুংশিরবা ইরৈবাকচাশিং, ‘মন কী বাত’তা  হন্দক্তি ঐহাক্না অসিগুম্বা চীথি মশিং কয়া ফংখি মসিনা ৱাখলদা অপেনবা পোকহনখি। চীথিশিং অসি হন্দক্তা হজ তীর্থ য়াত্রা চৎলুবা মুস্লিম নুপীশিংনা ইরকখিবনি। মখোয়গী খোঙচৎ অসি লম কয়াদা য়াম্না অখন্নৈ। মখোয় অসি নুপী নত্ত্রগা মেহরম য়াওদনা হজ পাঙথোকখিবা নুপীশিংনি, অমসুং মখোয়গী মশিং অসি য়াংখৈ নত্ত্রগা চামা খক্তা নত্তনা মসি লিশিং মরি হেল্লি – মসিমক অচৌবা অওনবা অমনি। মমাংদা মুস্লিম নুপীশিং অসি মেহরম য়াওদনা ‘হজ’ পাঙথোকপা য়াহল্লমদে। মন কী বাতকী খুত্থাংদা ঐহাক্না সৌদী অরাবিয়াগী সরকারদা থমোয় শেংনা তৌবীমল খঙবা উৎচরি। মেহরম য়াওদনা ‘হজ’ চৎপা নুপীশিংগীদমক অখন্ননা নুপী কোওর্দিনেতরশিং খনখি।

মরুপশিং, হৌখিবা চহি খরা অসিদা হজ পোলিসীদা পুরকখিবা অহোংবশিং অসি য়াম্না থাগৎনরকখি। ঐখোয়গী মুস্লিম ইমা অমদি ইচে-ইচলশিংনা মসিগী মতাংদা ঐঙোন্দা য়াম্না ইরকখি। হৌজিক মীওই কয়া কয়ানা ‘হজ’ চৎনবগী খুদোংচাবা ফংলি। হজ চৎলুবদগী হল্লকখিবা মীওইশিং, মরু ওইনা ইমা অমদি ইচে-ইচলশিংনা মখোয়গী চীথিশিংগী খুত্থাংদা পীবীরকপা থৌজালশিং অসি য়াম্না ইনোৎ হাপনীংঙাই ওই।

ঐগী নুংশিরবা ইরৈবাকচাশিং, জম্মু-কাশ্মিরগী ম্যুজিকেল নাইৎশিং, অৱাবা অলতিত্যুদশিংদা চৎপা বাইক রেল্লীশিং, চান্দিগরগী লোকেল ক্লবশিং অমসুং পঞ্জাবকী স্পোর্ত গ্রুপ কয়া ওইরবসু…. ঐখোয়না এন্তর্তেনমেন্ত অমসুং এদভেঞ্চরগী মরমদা ৱারী শাবা মাল্লি। অদুবু মসিদি করিগুম্বা তোখাইবা অমনি… মসিগী থৌরম অসিদি ‘মীয়ামগী য়াইফনবা’ হীরম অমগা মরী লৈনৈ। অমসুং মসিগী মীয়ামগী য়াইফনবা হীরম অসি দ্রগশিংগী মায়োক্তা চত্থবা এৱের্নেস কেম্পেন অমনি। জম্মু অমসুং কাশ্মিরগী নহাশিংবু দ্রগশিংগী কন্নবা অনৌবা খোঙথাং কয়ামরুম পাইখৎপা উবা ফংখি। ম্যুজিকেল নাইৎ, বাইক রেল্লীশিংগুম্বা প্রোগ্রামশিং মফম অদুদা পাঙথোক্লি। চান্দিগরদা পাউজেল অসি শন্দোক্নবা লোকেল ক্লবশীংনা মখোয়গা লোয়ননা লিঙ্ক তৌখি। মখোয়না মসিবু VADA ক্লব হায়না কৌই। VADA গী ৱাহন্থোক্তি বিক্তরী অগেনস্ত দ্রগ এব্যুজ হায়বনি। পঞ্জাবতা স্পোর্তস গ্রুপ কয়া শেমখ্রে, মখোয়না মশা-মউ ফনা লৈবা অমসুং দ্রগতা লাইচুবদগী ঙাকথোকপদা মীৎয়েং থম্বা এৱের্নেস কেম্পেনশিং পাঙথোক্লি। দ্রগ এব্যুজকী মায়োক্তা চত্থবা কেম্পেন্দা নহা কয়ানা শরুক য়াবা হেনগৎলকপা অসি য়াম্না পুক্নীং থৌগৎনীংঙাই ওই। খোঙথাংশিং অসিনা ভারত্তা দ্রগকী মায়োক্তা চত্থবা  কেম্পেন্দা শক্তি কয়া পীরি। করিগুম্বা ঐখোয়না লৈবাক্কী তুংগী মীরোলশিংবু কনবা পাম্লবদি ঐখোয়না মখোয়বু দ্রগশিংদগি লাপ্না থম্বা তাই। ৱাখল্লোন অসিগা লোয়ননা ‘নশামুক্ত ভারত অভিয়ান’ ওগস্ত 15, 2020দা হৌদোকখি। কেম্পেন অসিদা মীওই করোর 11 হেনবনা শরুক য়রি। চয়োল অনিগী মমাংদা ভারতনা দ্রগকী মায়োক্তা অচৌবা এক্সন অমা লৌখৎখি। দ্রগ কিলোগ্রাম লাখ 1.5 ফাখ্রবা মতুংদা মদুবু মাংহনখি। ভারতনা দ্রগ কিলোগ্রাম লাখ 10 মাংহনবগী অখন্নবা রেকোর্দ অমসু থমখ্রে। দ্রগশিং অসিগী মমল অসি লুপা করোর 12,000 হেনখি। ঐহাক্না দি-এদিক্সনগী অফবা কেম্পেন অসিদা শরুক তম্মিবা পুম্নমকপু ঐহাক্না থাগৎচনীংই। দ্রগতা লাইচুবা হায়বা অসি ইমুং-মনুংগীদি অচৌবা সমস্যা অমা ওইবতা নত্তনা খুন্নাই পুম্বগীসু ওইরি। অসিগুম্বা ফীভম অমদা খুদোংথিবা অসি মতম চুপ্পগী ওইনা লোইশিন্নবা ঐখোয়না অমত্তা ওইনা মাইকৈ অসিদা চংশিনবা তঙাই ফদে।

ঐগী নুংশিরবা ইরৈবাকচাশিং দ্রগ অমসুং হৌরক্লিবা মীরোলগী মতাংদা ঙাংবা অসিদা ঐহাক্না মধ্য প্রদেশকী ইথিল পীনীংঙাই ওইবা খোঙচৎ অমগী মতাংদা ফোঙদোকচগে। মসি মিনি ব্রাজিলগী ইথিল পীনীংঙাই ওইবা খোঙচৎনি। মধ্য প্রদেশতা করম্না মিনি ব্রাজিল করম্না লাক্লিবনো হায়না খল্লগনি, হোয় মসিদা ৱাফম অমা য়াওরি। MPগী শাহদোলদা বিচারপুর কৌবা খুঙ্গং অমা লৈ। বিচারপুর অসি মিনি ব্রাজিল হায়না খঙনৈ। ঙসি খুঙ্গং অসি ফুতবোলগী হৌগৎলক্লিবা স্তারশিং য়াম্না লৈবনা মসি ‘মিনি ব্রাজিল’ ওইরি। ঐহাক্না চয়োল খরগী মমাংদা শাহদোলদা চৎলুই, ঐহাক্না মফম অদুদা  অসিগুম্বা ফুতবোল শান্নরোয় কয়া উন্নরকখি। ঐহাক্না খল্লি ঐখোয়গী ইরৈবাকচাশিং অমসুং মরু ওইনা ঐখোয়গী নহা ওইরিবা মরুপশিংনা মসিগী মরমদা খঙবা তঙাই ফদে।

মরুপশিং বিচারপুর খুঙ্গংনা মিনি ব্রাজিল ওইনবা খোঙচৎ অসি দিকেদ অনি মখাইগী মমাংদগী হৌখি। মতম অদুদা বিচারপুর খুঙ্গং অসি আইন্না য়াদবা য়ুগদক মমিং চৎলম্মি… নিশাগী ইপাক্তা লুপলমখি। অসিগুম্বা মখলগী এনভাইর্নমেন্তগী খ্বাইদগী চাউবা চৈথেং মফম অদুগী নহাশিংনা ফংলমখি। হান্নগী নেস্নেল প্লেয়র অমসুং কোচ, রায়িজ অহমদনা নহারোলশিং অসিগী তেলেন্ত উবা ফংখি। রায়িজজীদা রিসোর্স য়াম্না লৈখিদে অদুবু মহাক্না মপুং ফানা কত্থোকপগা লোয়ননা নহারোলশিংদা ফুতবোল তম্বীবা হৌখি। চহি খরগী মনুংদা ফুতবোল অসি পাম্নরক্তুনা বিচারপুর খুঙ্গং অসি ফুতবোলনা মশক তাকখি। হৌজিক ফুতবোল ক্রান্তি কৌবা প্রোগ্রাম অমা মফম অসিদা চত্থরি। প্রোগ্রাম অসিগী মখাদা নহারোলশিংবু মশান্না অসিগী শম্নহনখি অমসুং মখোয়দা ত্রেনিং পীখি। প্রোগ্রাম অসি অদুক্কী মতিক মাইপাকপা ওইরকপনা বিচারপুরদগী নেস্নেল অমসুং স্তেৎ লেবেল প্লেয়র 40 হেন্না পুথোকখি। ফুতবোল রিভোল্যুসন অসি হৌজিক তপ্না-তপ্না মসিগী অপুনবা লমদম অসিদা শন্দোরক্লি। শাহদোল অমসুং মসিগী অকোইবা মফমশিংদা ফুতবোল ক্লব 1200 হেন্না শেমখ্রে। মফম অসিদগী মশিং য়াম্লবা প্লেয়রশিং হৌরক্লি, হায়রিবশিং অসিনা নেস্নেল লেবেলদা শান্নরি। ঙসি মমিং লৈরবা হান্নগী ফুতবোল শান্নরোয় অমসুং কোচ কয়ানা মফমগী নহারোলশিংদা ত্রেনিং পীরি। খন্থদুনা য়েংবীয়ু, আইন্না য়াদবা য়ুগীদমক, দ্রগতা লাইচুবগী খঙনরম্বা ত্রাইবেলগী মফম অমনা হৌজিক লৈবাক অসিগী ফুতবোল নর্সরী ওইরক্লে। মরম অসিনা হায়নবা লৈ – খাংবা খল্লবদি ফমেন ফম্মি। ঐখোয়গী লৈবাক্তা তেলেন্তকী অৱাৎপা লৈতে। মখোয়বু থীদোকপা অমসুং য়োকখৎপা মথৌ তাই। মসিগী মতুংদা নহারোলশিং অসিনা লৈবাক্কী মীংচৎ পুরকই অমসুং লৈবাক অসিবুসু চাউখৎপগী মাইকৈদা লমজিংই।

ঐগী নুংশিরবা ইরৈবাকচাশিং নীংতম্বগী চহি 75 মপুং ফারকপা অসিদা ঐখোয় পুম্নমক্না থৱায় য়াওনা ‘অমৃত মহোৎসব’ পাঙথোক্নরি। ‘অমৃত মহোৎসব’ মনুংদা লৈবাক অসিদা প্রোগ্রাম লাখ অনিরোম পাঙথোকখি। প্রোগ্রামশিং অসি মচু কয়ানা লৈতেংখি… মখল মখা কয়ানা থনখি। মথৌরমশিং অসিগী ফজবদি মসিদা নহারোল মশিং কয়ানা শরুক য়াখিবা অসিনা ওইরি। মসিদা ঐখোয়গী নহারোলশিংনা লৈবাক্কী মশক নাইবা মীওইশিংগী মরমদা কয়া অমা খঙবা ঙমখি। করিগুম্বা ঐখোয়না অহানবগী থা খরগী মতাংদা হায়রবদি ঐখোয়না মীয়াম্না শরুক য়াবগা মরী লৈনবা নুংঙাইরবা প্রোগ্রাম কয়া উবা ফংখি। মসিগী মনুংদা – দিব্যাঙ্গ অইবশিংগীদমক পাঙথোকখিবা ‘রাইতর্স মীত’ প্রোগ্রাম অসি অমনি। মীওই মশিং কয়ানা শরুক য়াবা উবা ফংখি। মসিগা লোয়ননা আন্ধ্র প্রদেশকী তিরুপতিদা ‘নেস্নেল সংস্ক্রিৎ কনফরেন্স’ পাঙথোকখি। ঐখোয়গী পুৱারীদা লানবনশিংগী মরু ওইবা ঐখোয় পুম্নমক্না খঙই। মসিবু উৎলিবা কেম্পেন, ‘কিল ওর কহানিয়া’ হায়বদি লানবনশিংগা মরী লৈনবা ৱারীশিং অসি মীয়াম্নসু পাম্নখি।

মরুপশিং, হৌজিক চত্থরিবা অমৃত মহোৎসবকী খোন্থাংগী মরক্তা ওগস্ত 15সু য়ৌশিল্লক্লে, লৈবাক অসিদা অতোপ্পা অচৌবা কেম্পেন অমসু লোঞ্চ তৌরগনি। ঐখোয়গী থৱায়না পোন্থা পীখ্রবা অথৌবা নুপা অমসুং নুপীশিংবু ইকাই খুম্নবা উৎনবা ‘মেরি মাতি মেরা দেশ’ কেম্পেন হৌদোক্লগনি। মসিগী মখাদা প্রোগ্রাম কয়া ঐখোয়গী অমর ওইরবা অথৌবশিংবু নীংশিংদুনা লৈবাক শিনবা থুংবদা পাঙথোক্কনি। মমিং লৈরবা মীওইশিং অসিবু নীংশিংবা ওইনা লৈবাক্কী খুঙ্গংগী পঞ্চায়ৎ লাখ কয়াদা অখন্নবা ইনস্ক্রিপ্সনশিং খিনগনি। কেম্পেন অসিগী মখাদা, লৈবাক শিনবা থুংবদা ‘অমৃত কলাশ য়াত্রা’সু পাঙথোক্কনি। লৈবাক্কী কাচিন কোয়া খুদিংমক্তগী চফু 7500দা লৈপাক হাপতুনা পুরিবা ‘অমৃত কলাশ য়াত্রা’না লৈবাক্কী কোনুং দিল্লীদা থুংগনি। খোঙচৎ অসিদা লৈবাক্কী তোঙান-তোঙানবা মফমশিংদগী উ-চারাশিংসু পুগনি। চফু 7500দা পুরকপা লৈপাক অমসুং উ-চারাশিং পুনশিন্দুনা নেস্নেল ৱার মেমোরিএলগী মনাক্তা ‘অমৃত বতিকা’ শেমগনি। ‘অমৃত বতিকা’ অসিনা ‘এক ভারত শ্রেস্থ ভারত’কী অচৌবা খুদম অমা ওইরগনি। মমাং চহিদা লাল কিলাদগী ঐহাক্না অমৃতকালগী মথংগী চহি 25গী ‘পঞ্চ প্রন’গী মরমদা ফোঙদোকখি। ‘মেরি মাতি মেরা দেশ’ কেম্পেন্দা শরুক য়াদুনা ঐখোয়না ‘ফিরেপ মঙা’ অসি থুংহন্নবা ৱাশকসু শক্কি। নখোয় পুম্নমক্না লৈবাক্কী শেংলবা লৈপাক পাইদুনা ৱাশক লৌবগী নখোয়গী সেল্ফীশিং অদু yuva.gov.in দা শোইদনা অপলোদ তৌবীয়ু। মমাং চহিগী নীংতম নুমিৎতা লৈবাক পুম্বনা অমত্তা ওইনা ‘হর ঘর তিরঙ্গা অভিয়ান’ পাঙথোকখি… মতৌ অসুম্না হন্দকসু ঐখোয়না য়ুম খুদিংমক্তা মচু অহুমগী ফিরাও চীংখৎলসি অমসুং মসিগী চৎনবী অসি মখা চত্থরসি। খোঙথাংশিং অসিগা লোয়ননা ঐখোয়না ঐখোয়গী থৌদাংশিং পাঙথোকপা ঙমলগনি…. ঐখোয়না লৈবাক্কী নীংতম্বগীদমক মশিং লাকঙমদনা কত্থোকখিবশিং অদু উৎলগনি; ঐখোয়না নীংতম্বগী ভেল্যু খঙহল্লগনি। মরম অসিনা ইরৈবাকচা খুদিংমক্না খোঙথাংশিং অসিদা য়াওশিনগদবনি।

ঐগী নুংশিরবা ইরৈবাকচাশিং, ঙসিগী ওইনদি ‘মন কী বাত’ মসিদা লোইশিনজরি।

নুমিৎ খরনিগী মতুংদা ঐখোয়না ওগস্ত 15দা নীংতম্বগী অচৌবা কুহ্মৈ পালন তৌগনি। ঐখোয়না লৈবাক্কী নীংতম্বগীদমক থৱায়না পোন্থা পীখ্রবশিংবু মতম চুপ্পদা নীংশিংহৌরগনি। ঐখোয়না মখোয়গী মঙলানশিং অসি মঙফাওনবা ঙম্নবা অয়ুক নুমিদাং খাইদনা হোৎনখি অমসুং ‘মন কী বাত’ অসিনা কন্না হোৎনখিবা অমসুং ইরৈবাকচাশিংনা পুন্না হোৎনখিবশিং অদু মাংদা পুথোক্নবা মেদিয়ম অমনি। অনৌবা হীরম খরগা লোয়ননা মথংদা অমুক থেংনরসি। হন্না-হন্না থাগৎচরি।

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Explore More
প্রধান মন্ত্রীনা শ্রী রাম জন্মভুমি মন্দির দ্বাজরোহন উৎসবতা পীখিবা ৱারোলগী মৈতৈলোন্দা হন্দোকপা

Popular Speeches

প্রধান মন্ত্রীনা শ্রী রাম জন্মভুমি মন্দির দ্বাজরোহন উৎসবতা পীখিবা ৱারোলগী মৈতৈলোন্দা হন্দোকপা
GIFT City scales new heights as India's 1st international finance and IT hub

Media Coverage

GIFT City scales new heights as India's 1st international finance and IT hub
NM on the go

Nm on the go

Always be the first to hear from the PM. Get the App Now!
...
PM to visit Gujarat on 31 March
March 30, 2026
On the occasion of Mahavir Jayanti, PM to inaugurate Samrat Samprati Museum at Koba Tirth in Gandhinagar
Museum showcases rich historical, cultural, and spiritual legacy of Jainism and will help visitors gain a chronological understanding of the evolution of Jainism and its profound cultural impact
Marking a significant milestone in India’s semiconductor journey, PM to inaugurate the Kaynes Semicon Plant at Sanand
It will be the second semiconductor facility to commence commercial production in India
Facility to contribute to building indigenous semiconductor packaging capacity, addressing critical gap in India’s chip ecosystem and furthering the vision of self-reliance
PM to lay foundation stone, inaugurate, and dedicate to the Nation multiple development projects worth more than ₹20,000 crore in Vav-Tharad
Projects span key sectors including Power, Railways, Road Transport & Highways, Health, Urban Development, Tribal Development, and Rural Development

Prime Minister, Shri Narendra Modi will visit Gujarat on 31st March 2026. At around 10 AM, Prime Minister will inaugurate the Samrat Samprati Museum in Gandhinagar. He will also address the gathering on the occasion. At around 12:45 PM, Prime Minister will inaugurate the Kaynes Semicon Plant at Sanand, Ahmedabad and also address a public gathering. Thereafter, Prime Minister will travel to Vav-Tharad where, at around 4 PM, he will lay the foundation stone, inaugurate, and dedicate to the nation multiple development projects worth more than ₹20,000 crore. He will also address the gathering on the occasion.

PM in Gandhinagar

On the occasion of Mahavir Jayanti, Prime Minister will inaugurate the Samrat Samprati Museum at Koba Tirth in Gandhinagar. Named after Samrat Samprati, the grandson of Ashoka and a revered figure in Jain tradition known for his commitment to non-violence and propagation of Jainism, the museum showcases the rich historical, cultural, and spiritual legacy of Jainism.

Located within the Mahavir Jain Aradhana Kendra campus, the museum features seven distinct wings, each dedicated to unique aspects of India’s civilizational traditions. It offers visitors a comprehensive journey through centuries of knowledge and heritage. The museum integrates traditional exhibits with modern digital and audio-visual installations, creating an immersive and engaging experience for visitors, researchers, and scholars.

The museum preserves and displays centuries-old rare relics, Jain artefacts, and traditional heritage collections. These include intricately crafted stone and metal idols, large Tirth Patta and Yantra Patta, miniature paintings, silver chariots, coins, and ancient manuscripts, all exhibited across seven grand galleries. Housing over two thousand rare treasures arranged in expansive halls, the museum enables visitors to gain a chronological understanding of the evolution of Jainism and its profound cultural impact.

PM in Sanand

Prime Minister will inaugurate the Kaynes Semicon Plant at Sanand GIDC, Ahmedabad. This will mark the commencement of commercial production at the facility, representing a significant milestone in India’s semiconductor journey.

Commercial production will start with the manufacturing of advanced Intelligent Power Modules (IPMs), which are critical components for automotive and industrial applications requiring compact, efficient, and reliable power switching systems. Each module comprises 17 chips and will be supplied to California-based Alpha and Omega Semiconductor (AOS). When all phases of the plant are completed, it will have the capacity to produce 6.33 million units per day.

The inauguration of the Kaynes Semicon Plant is a major step under the India Semiconductor Mission (ISM). It will be the second semiconductor facility, after Micron Technology, among the approved projects under the programme to commence commercial production.

The project holds particular significance as it establishes India’s second OSAT/ATMP (Outsourced Semiconductor Assembly and Test / Assembly, Testing, Marking, and Packing) unit entering the production phase. It also marks the entry of an Indian-origin Electronics Manufacturing Services (EMS) player into semiconductor manufacturing, thereby strengthening domestic capabilities.

The facility will contribute to building indigenous semiconductor packaging capacity, addressing a critical gap in India’s chip ecosystem, and furthering the vision of self-reliance in high-technology manufacturing.

PM in Vav-Tharad

Prime Minister will lay the foundation stone, inaugurate, and dedicate to the Nation multiple development projects worth more than ₹20,000 crore. These projects span key sectors including Power, Railways, Road Transport & Highways, Health, Urban Development, Tribal Development, and Rural Development.

Prime Minister will inaugurate the Ahmedabad-Dholera Expressway, an access-controlled highway built at a cost of over ₹5,100 crore. The expressway will enhance regional connectivity, support industrial development in the Dholera Special Investment Region (DSIR), and boost economic growth.

Prime Minister will lay the foundation stone for the construction of the 4-lane Idar–Badoli bypass section with paved shoulders. He will also lay the foundation stone for the upgradation of the Dholavira–Mauvana–Vauva–Santalpur section (Package-II) of NH-754K to a two-lane paved shoulder carriageway. These projects will strengthen highway infrastructure, improve connectivity to key regions including tourism destinations such as Dholavira, enhance logistics efficiency, and support socio-economic development.

Prime Minister will also lay the foundation stone of key road infrastructure projects, including the flyover at Bhaijipura Junction on the Gandhinagar–Koba–Airport Road, which will ease traffic congestion and provide organized parking space beneath the structure. The Flyover Bridge at PDPU Junction on Gandhinagar-Koba-Arodram Road will also be inaugurated. The road connecting Gandhinagar to the airport handles a daily traffic volume of over 140,000 vehicles. The flyover will ensure smooth and uninterrupted traffic flow from CH-0 Junction to the airport between Ahmedabad & Gandhinagar.

Prime Minister will inaugurate key power transmission projects including the Khavda Pooling Station-2 and associated transmission systems for evacuation of 4.5 GW renewable energy, with a combined cost of around ₹3,650 crore. These projects will strengthen renewable energy integration and transmission capacity.

In the rail sector, Prime Minister will dedicate to the Nation the Kanalus–Jamnagar doubling project (28 km), part of the Rajkot–Kanalus doubling project (111.20 km), and the quadrupling of the Gandhidham–Adipur section (10.69 km). These projects will enhance rail capacity, reduce congestion, improve operational efficiency, and enable faster movement of passengers and freight.

Prime Minister will also inaugurate the Himmatnagar–Khedbrahma gauge conversion project (54.83 km), which will improve rail connectivity and passenger movement in the region. He will also flag off the Khedbrahma–Himmatnagar–Asarwa train service.

Prime Minister will inaugurate and lay the foundation stone of 44 Urban Development projects worth around ₹5,300 crore across Gujarat, aimed at enhancing urban infrastructure and improving quality of life. Prime Minister will inaugurate various Health and Family Welfare initiatives including the inauguration of an 858-bed Rain Basera at Civil Hospital, Asarwa, Ahmedabad, and a similar facility at Gandhinagar Civil Hospital and GMERS Medical College, Gandhinagar.

Prime Minister will inaugurate Tourism projects including the Light and Sound Show at Rani ki Vav, Patan, the Water Screen Projection Show at Sharmishtha Lake, Vadnagar, and lay the foundation stone of tourism infrastructure works at Balaram Mahadev and Vishweshwar Mahadev in Banaskantha, aimed at enhancing tourism experience and promoting cultural heritage.

Prime Minister will dedicate to the nation two major water pipeline projects worth around ₹1,780 crore including the Kasara-Dantiwada Pipeline in Banaskantha and the Dindrol-Mukteshwar Pipeline across Patan and Banaskantha. Prime Minister will lay the foundation stone for the water supply scheme for Ambaji and surrounding rural areas. It will provide potable water to 34 villages and Ambaji town, benefiting approximately 1.5 lakh people in Danta and Amirgadh talukas of Banaskantha district. Prime Minister will also lay the foundation stones for three Sabarmati Riverfront expansion projects in Gandhinagar district, with a combined investment of around ₹1000 crore.

Prime Minister will inaugurate the Government Boys Hostel at Vejalpur, Ahmedabad. The facility will support tribal students pursuing higher education.