Modalities of COVID-19 vaccine delivery, distribution and administration discussed
Just like the focus in the fight against COVID has been on saving each and every life, the priority will be to ensure that vaccine reaches everyone: PM
CMs provide detailed feedback on the ground situation in the States

অহানবদা ঐনা ইকাই খুম্নজরবা মুখ্যমন্ত্রী পুম্নমকপু তৌবীমল খঙবা উৎচরি মরমদি অদোম্না মতমসু কায়থোকপীরে অমসুং য়াম্না লুম্না লৌবীবগা লোইননা অদোমগী ৱাফমসু থম্বীখ্রে। অদুবু ঐনা অদোম্দা হায়জনীংবদি হৌজিক ফাওবদা খন্নখিবশিং, দিসকসন তৌখিবশিং অদুদা রাজ্য পুম্নমক্না শরুক য়ারি, ওফিসরগী লেবেলদা শরুক য়ারি। মালেমগী অখঙ-অহৈশিংনসু শিয়র তৌবীরি, অদুম ওইনমক মুখ্যমন্ত্রীশিংগী মখোয়গী থোইদোকপা খঙ-হৈবা লৈজৈ।

পব্লিক্কী পুন্সিদা থবক তৌরিবা মীওইশিংগী থোইদোকপা মিৎয়েং অমা লৈজৈ। মরমদি পোৎশকশিং অসিদা অদোমগী সজেসন ফংলগদি ঐনা হায়জরি মদুদি অদোম্না অইবা ওইনা য়ারিমখৈ থুনা, মরমদি ঙসিসু ময়াম্না অফবা ৱাফম খরা পুখৎপীরক্লি মদুদি মসি তৌসি, মদু তৌসি, মদু তৌসি, মসিদগীসু হেন্না ওইগনি, করিগুম্বা মসি ফংলগদি ঐখোয়না ঐখোয়গী স্ত্রেতেজী ৱার্কআউৎ তৌবদা খুদোংচাবা ওইগনি। অমসুং মসি কনাগুম্বদা নমশিল্লুবা য়াবা নত্তে। ভারত সরকারনা ৱারেপ লৌগনি মদুদি ঐখোয়না মসি তৌগনি অমসুং রাজ্য সরকারনা… মসি ওইবা য়াবা নত্তে। ঐখোয় পুন্না অমত্তা ওইনা পুনশিন্দুনা মসিবু মাংদা পুখৎনবা হোৎনবা তাই অমসুং মরম অসিনা পুম্নমক্কী হিরমগী মগুন য়াম্না লৈ।

কোরোনা লাইচৎকা মরী লৈনবা প্রজেন্তেসন তৌরিবা অসিদসু ই-পাউ কয়া অমা থোরক্লি। ঙসি ঐনা হৌরকপদা ফিভম লুশিল্লক্লিবা মফম খরগী মুখ্যমন্ত্রী খরগা ৱারী শানখি। ভেক্সিনগী মতাংদদি, ভেক্সিনগী ফিভম দিস্ত্রিব্যুসনগী মতাংদসু খন্ন-নৈনখিবশিং অদু অমরোমদা মীদিয়াদা ঙাংনরিবশিং অদু তোঙানবা ৱাফম্নি। ঐখোয়দি পোৎশকশিং অসিগী ওথেন্তিকেল্লীমক ওইনা মাংদা চখৎপা তাই মরমদি ঐখোয়দি সিস্তেমগী শরুক্নি। অদবু শক্তম কয়ামরুমদি ময়েক শেংলে।

মতম অমদা ঐখোয়গী মাংদা লৈরম্বা শিংনবা অদুদি শকখঙদবা শক্তি অমগা মায়োক্নবনি। অদুবু লৈবাক অসিগী অপুনবা হোৎনবশিংনা শিংনবা অদুগা মায়োক্নখি, অমাং-অতা থোকপা হন্থহনখি।

ঙসি রিকোভরী রেৎ অমসুং ফেতেলিতী রেৎ, অনিমক্কী মতাংদা ভারত মালেমগী অয়াম্বা লৈবাকশিংদগী য়াম্না ফবা ফিভম ওইরি। ঐখোয় পুম্নমক্কী চোকথবা লৈতবা হোৎনবশিংনা লৈবাক অসিদা তেস্তিংদগী হৌরগা ত্রিৎমেন্ত ফাওবগী য়াম্না চাউবা নেতৱর্ক ঙসি থবক তৌরি। নেতৱর্ক অসি লেপ্তনা পাকথোক-চাউথোকহনবগী থবকসু চৎথরি।

পি.এম. কেয়র্সকী থোংদা ওক্সিজেন অমসুং ভেন্তিলেতর ফংহনবদসু অখন্ননা শাফু পীরি। হোৎনরিবদি লৈবাক অসিগী মেদিকেল কোলেজ অমসুং দিস্ত্রিক্ত হোস্পিতালদা ওক্সিজেন জেনরেসনগী মতাংদা সেল্ফফিসিএন্ত ওইহনবনি। মরম অসিনা হৌজিক অনৌবা ওক্সিজেন প্লান্ত ১৬০দগী হেন্না শানবা থৌরাং হান্ননা হৌখ্রে। পি.এম. কেয়র্স ফন্দদগী লৈবাক অসিগী তোঙান তোঙানবা হোস্পিতালশিংদা অনৌবা ভেন্তিলেতর লিশিং কয়া ফংহনবসু ঙমখ্রে। ভেন্তিলেতরগীদমক্তা পি.এম. কেয়র্স ফন্দগী লুপা করোর লিশিং ২ হান্ননা অয়াবা পীখ্রে।

মরূপশা,

কোরোনাগী মায়োক্নবগী হৌখিবা থা ৮-১০গী খঙলু-উরুবশিংদুগা লোইননা লৈবাক অসিদা দেতা মরাং কাইনা, কোরোনাগী মেনেজমেন্তকী মতাংদা পাক-চাউনা খঙলু-উরুরে। মথংগী লাল্লোং শেম্বা মতমদা ঐখোয়না হৌখিবা থা খরগী মতমদা লৈবাক অসিগী মীয়াম্না, ঐখোয়গী খুন্নাইনা করম্না রিয়েক্ত তৌখিবা, ঐনা খল্লি মদুসু ঐখোয়না খঙগদবনি। য়েংবীয়ু কোরোনাগী মতমদা ভারতকী মীয়ামগী লোনচৎসু অমরোমদা তোঙান তোঙানবা তাঙ্ককশিংদা লৈখি অমসুং তোঙান তোঙানবা মফমদা তোঙান তোঙান্না লৈখি।

ঐখোয়না চাউরপ্না য়েংলগদি অহানবা তাঙ্কক্তা য়াম্না কিvখি, চিংনখি, কনানসু মঙোন্দা করি ওইরক্কনি হায়বা খঙবা ঙমখিদে অমসুং মালেম অপুনবগী ফিভম অসি ওইখি। পুম্নমক্না পাখৎনখি অমসুং মদুগী মতুং ইন্না পুম্নমক্না রিয়েক্ত তৌনখি। ঐখোয়না উখি হৌরকপদা মশা মথন্তা শিজবগী থৌদোক ফাওবা থোকখি। খঙলকখি কোরোনা নাবদগী মথন্তা শিজখিবনি।

মসিগী মতুংদা তপ্না তপ্না অনিশুবা তাঙ্কক লাক্লে। অনিশুবা তাঙ্কক্তা মীয়ামগী পু্ক্নীংদা অকিবগা লোইননা অতোপ্পবু চিংনবসু য়াওখ্রে। মখোয়না খনবা হৌরকখি মদুদি মহাক কোরোনা নারবদি অরুবা ফিভমনি, লাপ্না চেলহৌরো। অমরোমদা ইমুং মনুংদসু কি হঙ্গোইনবা পোক্নবা হৌরকখি। অমসুং অনাবনা মরম ওইদুনা খুন্নাইগা মরী তৎনবগী অকিবা মীয়াম্না ফাওনরকখি। মতৌ অসুম্না কোরোনাগী মতুংদা মীওই কয়ানা মসিবু লোৎশিন্নবা হৌরকখি। মখোয়না খনখি মসি তাক্লোইদবনি, নত্তরবদি খুন্নাইনা ঐবু ইন্থোকপীরগনি। হোজিক মখোয়সু তপ্না তপ্না ৱাখল তাবা হৌরক্লে, মসিদগী থোক্নরক্লে।

মসিগী মতুংদা অহুমশুবা তাঙ্কক লাক্লে। অহুমশুবা তাঙ্কক্তা মীয়াম্না অদুক্কী মতিক লাকশিনবা হৌরক্লে। হৌজিক লাইচৎ অসি লৌশিনবসু হৌনরক্লে অমসুং এনাউন্সু তৌনরক্লে মদুদি ঐ মসি নুংঙাইতে, ঐ আইসোলিন তৌরি, ঐ ক্বরেন্তাইন তৌরি, অদোমসু তৌবীয়ু। হায়বদি অমরোমদা মীয়াম্না মাগী মাগী মীওইশিংদা ৱাখল তাহনবা হৌরক্লে।

য়েংবীয়ু অদোম্নসু উবীরম্লগনি মদুদি মীয়ামদা অদুক্কী মতিক অরুবসু ফাওনবা হৌরকখি, অমসুং মীয়াম্না এলর্ত ওইনবসু উখি। অমসুং অহুমশুবা তাঙ্কক্কী মতুংদা মরিশুবা তাঙ্কক্তা য়ৌরে। কোরোদগী রিকোভরী তৌবগী রেৎ হেনগৎলকপদগীদি মীয়াম্না খন্নখি মদুদি ভাইরস অসিনা অকাইবা থোকহল্লক্ত্রে, মসি মপাঙ্গল শোন্থরক্লে। মীওই কয়ামরুম্না মসিসু খন্নরকখি মদুদি করিগুম্বা নাবা তারবসু শোইদনা ফরক্কনি।

মরম অসিদগী চেকশিন্দবগী স্তেজ অসি য়াম্না পাকথোক-চাউথোরকখি। অমসুং মরম অসিনা ঐনা ঐখোয়গী কুম্মৈশিং হৌরকপা মক্তদা স্পিসিএল ওইনা লৈবাক্কী মিংদা পাউজেল পীরদুনা, পুম্নমক্তা খুৎ লোন্নদুনা হায়জখি মদুদি খোমথোকপা তৌবীগনু মরমদি ভেক্সিন অমত্তা লৈত্রি, হিদাক লৈত্রি ঐখোয়দা। লম্বী অমখক্তমক লৈরি মদুদি ঐখোয় খুদিংমক্না ইশানা ইশাবু কঞ্জবা অমসুং ঐখোয়গী অরানবা তৌখিবশিং অদুমক খুদোংথিবা ওইখি, খরা কোমথোকপা ওইখি।

মসিগী মরিশুবা তাঙ্কক অসিদা মীয়ামদা কোরোনাগী মতাংদা ঐখোয়না অমুক হন্না খঙহনবা তাই। ঐখোয় খুদক্তা ভেক্সিন্দা শিফ তৌখিনবা, মসিদা থবক তৌগদবনি। ঐখোয়দি কোরোনাদা ফোকস তৌগনি। ঐখোয় করিগুম্বা মখল অমা হেক্তদা কোমথোকপা তৌরোইদবনি। হোয়, হৌরকপদা অথিংবা খরা মসিগীদমক থম্বা তাখি মদুদি থৌরাংশিং শেমগৎপা তাখি, মীয়াম্বু খরা তাশিন-খোমজিনবসু তাখি। হৌজিক ঐখোয়গী তীম শেম-শারে। খরা চেকশিল্লবদি লাকশিনবা ঙমগনি। ঐখোয়না শেম-শারিবা পুম্নমক অদু মতৌ অদুম্না ইম্প্লিমেন্ত তৌগদবনি। অমসুং ঐখোয় হৌজিক মতুংদা হেনগৎলক্তনবা, হোৎনবা তাই, অনৌবা নাতৈ চাদবা অমত্তা থোকহল্লোইদবনি।

খুদোংথিবগী লুরবা ইরোলদগী ফাওগৎলক্তুনা ঐখোয় তোর্বান্দ তম্না লাক্লে। ঐখোয় পুম্নমক্তা অরিবা শৈরেং অমা লৈরিবা অদুগুম্না তৌহল্লোইদবনি –

ঐখোয়গী হিসু

ঈশিং য়ামদবা মফমদা লুপখ্রে।

ফিভম অসি ঐখোয় ওইহল্লোইদবনি।

মরূপশা,

ঙসি ঐখোয়না মালেম পুম্বদা উরি মদুদি কোরোনা হন্থরবা লৈবাকশিংদা, অদোমদা চার্ত অপুম্বা তাক্লবনি করম্না খোংজেল য়াংনা লাইনা শন্দোরক্লিবনো হায়বা। ঐখোয়গী অসিদসু রাজ্য খরদা ত্রেন্দ অসি ৱানীংঙাই ওইরি। মরম অসিনা ঐখোয় পুম্নমক্না, লৈঙাকশিংনা হান্নদগী হেন্না চেকশিন্না লৈবা মথৌ তাই। ঐখোয়না শন্দোকপা হন্থহন্নবগীদমক ঐখোয়না হোৎনরিবশিংদা খরগা হেন্না খোংজেল য়াংশিলহনবা তাই। তেস্তিংবু ওইরো, কনফর্মেসন ত্রেসিং অমসুং দেতাগা মরী লৈনবা করিগুম্বা মখল অমা হেক্তগী অৱাৎপবু ঐখোয়না খ্বাইদগী মরু ওইবা ওইনা থমদুনা মদু মেনগদবনি।

ঐখোয় ময়ামগী পান্দম ফেতেলিতী রেৎ অসি চাদগী অমগী চাংদগী তাহনবা ওইহনগদবনি। অমসুং মদুসু ঐনা হায়খিবগুম্না, অপীক অপীকপা মফমশিংদা উখি মী শিরিবদু করিগী শিরিবনো। অদুক্কী মতিক য়াম্না ফোকস তৌরিমখৈ ফিভম অসি লাকশিনবা ঙমগনি। অদুগা খ্বাইদগী মরুওইবা ৱাফমদি, এৱ্যারনেসকী খোংজংদা অৱাৎপা অমত্তা লৈহল্লোইদবনি। কোরোনাদগী কন্ননবগীদমক মরুওইবা পাউজেলশিংগীদক্তা খুন্নাই অসিবু পুনশিন্দুনা থমগদবনি। মতম খরগী মমাংদা লুপ খরা, শোকহন্নবা মীপুম খুদিংমকপু ঐখোয়না এঙ্গেজ তৌখিবা অদু অমুক হন্না এক্তিব ওইহনবা তাই।

মরূপশা,

অদোম্না মসি নীংথিজনা খঙই মদুদি কোরোনাগী ভেক্সিনগী মতাংদা মালেমগী ওইনা অমসুং লৈবাক্কী ওইনা করি করি পাউ লাক্লিবগে হায়বা। ঙসি মালেম অসিদসু অমসুং লৈবাক অসিদসু হৌজিক অদোমদা প্রজেন্তেসন্দা মপুং ফানা তাকখিবা অদুগুম্না, চাউরাক্না অরোইবা তাঙ্কক্তা ভেক্সিনগী রিসর্স তৌবগী থবক চংশিল্লি। ভারত সরকারনা দিবেলপমেন্ত খুদিংমক্তা অমমম্তা ওইনা য়েংশিল্লি। অমসুং হৌজিক মসি লেপ্ত্রি মদুদি ভেক্সিনগী দোজ অমা ওইগদ্রা, অনি ওইগদ্রা নত্ত্রগা অহুম ওইগদ্রা। মসিসু লেপ্ত্রি মদুদি মসিগী মমল কয়া ওইগনি।

মরূপশা,

কোরোনাগী মায়োক্তা চৎথরিবা ঐখোয়গী লাঞ্জং অসিদা ঐখোয়না হৌরকপদগী হৌনা ইরৈবাকচা অমমম্তগী পুন্সি কনবদা মরুওইবা ওইনা লৌদুনা লাক্লি। হৌজিক ভেক্সিন লাক্লবা মতুংদসু ঐখোয়গী মরুওইবা অসি মসি ওইগনি মদুদি পুম্নমক্তা কোরোনাগী ভেক্সিন য়ৌহনবা, মসিদদি চয়েৎনবা অমত্তা লৈফম থোক্তে। অদুবু কোরোনাগী ভেক্সিনগা মরী লৈনবা ভারতকী খোংজং অসি ঐখোয়গী মীপুম খুদিংমক্কীদমক্তা মখল অমরোমদা নেস্নেল কমিৎমেন্তগুম্বনি।

অসুক চাউখ্রবা তিকা থাবগী খোংজং অসি স্মুথ ওইহন্সি, সিস্তেমেতিক ওইহন্সি, অমসুং সস্তেন্দ ওইহন্সি, মসি কুইনা চংগনি, সরকার খুদিংমক, লুপ খুদিংমক অমত্তা ওইনা পুনশিন্দুনা, কোওর্দিনেসনগা লোইননা তীম অমা ওইনা থবক তৌবা তাই।

মরূপশা,

ভেক্সিনগী মতাংদা ভারত্তা লৈরিবা লৌশিং অসি, মালেমগী অচৌবা অচৌবা লৈবাকশিংদা লৈবা নত্তে।

ঐখোয়গীদমক্তদি অদুক্কী মতিক স্পীদ মথৌ তাবগুম্না সেফ্তীসু মথৌ তাই। ভারতনা মসিগী মীয়ামদা পীগদৌরিবা ভেক্সিন অমা হেক্তা অদু সাইন্তিসশিংগা চাংয়েংদা মায় পাক্কনি। ভেক্সিন য়েন্থোকপগী মতাংদদি মসিগী শেম-শাবসু অদোম রাজ্য ময়ামগা লোইননা পাংথোক্লি।

ভেক্সীন অসি মরুওইবা কনাদা কাপকনি, মসি রাজ্যশিংগা লোইননা চাউরাকপা মশক অমা হৌজিক অদোমগী মাংদা থমখ্রে মদুদি করিগুম্বা মতৌ অসুম্না দবল্যু.ঐচ.ও.না হায়রকপা অদুদা ঐখোয়না পাংথোক্লবদি অফবা ওইগনি। অদুমওইনমক ৱারেপ অসিদি ঐখোয় ময়াম্না পুন্না লেপমিন্নগনি, রাজ্য খুদিংমক্কী পাউতাক্কী মথৌ য়াম্না তাগনি মরমদি মখোয়না মখোয়গী রাজ্যদা করি তৌগনি, অহেনবা কোল্দ চেঞ্জ স্তোরেজ কয়া মথৌ তাগনি হায়বসি হায়বসি ময়েক শেংনা খঙই।

ঐনা খল্লি মদুদি রাজ্যশিংনা মসিদা শাফু পীদুনা থৌরাংশিং শেম্বা হৌবা য়ারে। কদাই কদাইদা মসি ওইথোক্কনি, মসিগী পিরামীতর করি ওইগনি। মসিদা মফম অসিদগী ই-পাউদি দিপার্তমেন্তশিংদা চৎলম্লগনি অদুবু মদু হৌজিক ইম্প্লিমেন্ত তৌনবগীদমক্তা ঐখোয় শেম-শাবা তাই। অমসুং মথৌ তারবদি অহেনবা সপ্লাইসু ফংহনগনি। অমসুং মসিগী পাকচাউরবা থৌরাং অথুবা মতমদা রাজ্য সরকারশিংগা লোইননা লেপথোক্কনি। ঐখোয়গী রাজ্যশিংগী অমসুং কেন্দ্রগী তীমগা লোইননা লেপ্তনা ৱারী শানরি, থবক চৎথরি। 

কেন্দ্র সরকারনা রাজ্যশিংদা মতম খরগী মমাংদা হায়জখি মদুদি স্তেৎকী লেভেলদা স্তীয়রিং কমিতী অমা অমসুং স্তেৎ অমসুং দিস্ত্রিক্ত লেভেলদা তাস্ক ফোর্স অমসুং ঐনা পাম্বদি ব্লোক লেভেল ফাওবদা ঐখোয়না ঙম্লিমখৈ থুনা থৌরাং শেম্লবদি মীওই অমমম্তবু থবক তৌহনবা ঙমগনি। কমিতীশিং অসিগী মীফম চাং নাইনা ফমগদবনি, মখোয়গী ত্রেনিং তৌগদবনি, মখোয়গী মোনিতরিং তৌগদবনি, অমসুং ওনলাইন ত্রেনিং তৌগদবনি, মদুসু হৌরগদবনি। ঐখোয়না ঐখোয়গী নুংতিগী তৌরিবা থবক্কা লোইননা কোরোনাগা মায়োক্নদুনা থৌরাং অসি অথুবা মতমদা শেমগদবনি। মসিনি ঐনা হায়জনীংবা।

চহি কয়া অসি অদোম্না হায়বীরি – করম্বা ভেক্সিন মমল কয়াদা লাক্কনি, মসিসু লেপ্ত্রি। ভারত্তা শাজবা ভেক্সিন অসি হৌজিক ফিল্দ অনিদা মাং থারি। অদুবু মপানগা লোইননা পুন্না ঐখোয়গী মীয়াম্না থবক তৌরি। মালেমদা শারিবা ভেক্সনশিং অসিসু মেন্যুফেকচরিংগীদমক্তা ভারতকী মীয়ামগা লোইননা ৱারী শানরি, কম্পনীশিংগা। অদুবু হিরম পুম্নমক অসিদা ঐখোয়না খঙই মদুদি চহি ২০দা খনবীয়ু করিগুম্বা হিদাক অমা পোপুলর ওইরবদি, চহি ২০দগী মীওই কয়ানা মদুবু শিজিন্নরবনি। অদুবু মীওই খরদা মদুগী রিয়েক্সন লাকই, হৌজিকসু লাকই, চহি ২০গী মতুংদসু লাকই, অদুনা মসিদসু অদুম্না তৌবা য়াই। ৱারেপ অদু সাইন্তিস্তশিংনা লৌজরসনু। ৱারেপ অদু লৈরিবা ওথোরিতীশিং অদুগী সর্তিফাইদকী থৌরাংনা লৌগদবনি।

অদুবু ঐনা হান্ননা হায়খ্রে ভেক্সিন মাগী মফমদা লৈরি, তৌবা য়াবা থবক পুম্নমক তৌগনি। অদুবু কোরোনাগী লাঞ্জং অসি খজিক্তা ফাওবা কোমথোকপা তৌরোইদবনি। মসি ঐনা অদোম ময়াম্দা হায়জরি।

ঙসি তমিলনাদু অমসুং পোদুচেরীগী মুখ্যমন্ত্রীগা ৱারী শানবগী তাঞ্জা ফংলে। আন্ধ্রদা ঐ অয়ুক ফোন তৌবা ঙমখিদ্রে। সাইক্লোন অমা ঐখোয়গী নোংপোক থংবা শমুদ্র খোংবান্দা এক্তিব ওইরে। মদু ঙরাং তমিলনাদু, পুদুচেরী অমসুং আন্ধ্রগী মফম খরদা, মফম খরদা চংশিল্লক্লি। ভারত সরকারগী তীম পুম্নমক য়াম্না এক্তিব ওইরি, পুম্নমক চৎখ্রে।

ঐনা ঙসি ইকাই খুম্নজরবা মুখ্যমন্ত্রী অনিগা ৱারী শানজখি, আন্ধ্রগী মুখ্যমন্ত্রীজীগা হৌজিক মসিগী মতুংদা ৱারী শানগনি। অদুবু পুম্নমক্কীদমক্তা মপুং ফানা ভারত সরকার অমসুং রাজ্য সরকারশিংনা পুনশিন্দুনা অমসুং অহানবা থবক মফম অদুবু হাংহনবা, মীয়াম্বু কনবা মসিদা ঐখোয় শাফু পীরি।

অমুক্কা হন্না ঐনা অদোম ময়ামগী লমন তোনশিল্লবনি, অদোম ময়াম্না মতম কাইথোকপীরে। অদুবু ঐনা হায়জরি মদুদি অদোম অথুবা মতমদা ঐঙোন্দা ই-পাউ খরদি থাবীরকউ।

থাগৎচরি!

 

Explore More
প্রধান মন্ত্রীনা শ্রী রাম জন্মভুমি মন্দির দ্বাজরোহন উৎসবতা পীখিবা ৱারোলগী মৈতৈলোন্দা হন্দোকপা

Popular Speeches

প্রধান মন্ত্রীনা শ্রী রাম জন্মভুমি মন্দির দ্বাজরোহন উৎসবতা পীখিবা ৱারোলগী মৈতৈলোন্দা হন্দোকপা
Centre launches Bhavya scheme to set up 100 industrial parks across country

Media Coverage

Centre launches Bhavya scheme to set up 100 industrial parks across country
NM on the go

Nm on the go

Always be the first to hear from the PM. Get the App Now!
...
Ancient Wisdom, Modern Scale: India’s AYUSH Sector Reshaping Public Health
May 24, 2026

On June 21, 2015, Prime Minister Narendra Modi led nearly 36,000 people in a mass yoga demonstration at Kartavyapath, setting two Guinness World Records on the very first International Day of Yoga.
It was a moment of symbolism, but it was equally a declaration of policy. Over the next decade, under PM Modi, that declaration was backed with budgets, institutions, and a level of personal political commitment rare in public health governance.
AYUSH (Ayurveda, Yoga and Naturopathy, Unani, Siddha, and Homoeopathy) was, before 2014, a departmental afterthought. Today, it is a Cabinet-level Ministry, a foreign policy instrument, a Rs. 4,408 crore national budget line, and a sector projected to grow from US$43.3 billion to US$200 billion by 2030. This transformation is structural, measurable, and citizen-facing.

Yoga: From Cultural Heritage to Global Health Movement

No single AYUSH achievement better illustrates the Modi government’s capacity to move from vision to scale than yoga. In September 2014, PM Modi proposed at the UN General Assembly that June 21 be declared International Yoga Day (IDY).
Within 90 days, 193 member states unanimously endorsed the resolution, being the fastest adoption of any UNGA resolution of its kind. Participation has grown from 9.59 crore people in 2018 to 24.53 crore worldwide in 2024, breaking Guinness World Records once again.
The clinical case for yoga is equally compelling. A 2025 systematic review and meta-analysis of 30 randomised controlled trials in PLOS ONE found yoga reduced systolic blood pressure by a mean of nearly 8 mmHg, comparable to low-dose antihypertensive medication.
Another WHO registry analysis of 2,919 yoga clinical trials confirmed that the majority target India’s most pressing non-communicable disease burden: diabetes, hypertension, obesity, anxiety, and depression.
For IDY 2025, synchronised sessions at over one lakh locations under the ‘Yoga Sangama’ programme are planned, alongside 1,000 new Yoga Parks for long-term community wellness infrastructure, ensuring yoga’s public health dividend reaches the neighbourhood, not just the headlines.

The Budget Behind the Vision

Numbers, placed in sequence, reveal intent. The Ministry of AYUSH recorded actual expenditure of Rs. 1,069 crore in 2013-14. By 2026-27, that figure stands at Rs. 4,408 crore, a more than three-fold increase in twelve years. In 2024-25, the National Ayush Mission directed Rs. 1,200 crore toward state-level infrastructure and healthcare integration.
Institutional investment means little without ground-level reach, and here the numbers are equally striking. Undergraduate Ayurveda colleges grew from 261 in 2013-14 to 497 by 2024-25, with seats expanding from 13,585 to over 40,000. As of December 2025, 12,500 AYUSH Health and Wellness Centres are operational nationwide, embedded within the 1.84 lakh Ayushman Arogya Mandirs that reach aspirational districts and tribal areas.
At the Maha Kumbh in Prayagraj, over 9 lakh pilgrims accessed AYUSH services through 20 OPDs, 90-plus doctors, and 150 healthcare workers, making a mass public health delivery that would have been inconceivable a decade ago.
Complementing this, the ‘Desh Ka Prakriti Parikshan Abhiyaan’ campaign recorded over 1.29 crore Prakriti (Ayurvedic body-type) assessments, exceeded its one crore target, and earned five Guinness World Records, translating personalised preventive care into a national conversation.

The Economic Case

Beyond national achievements, the past two years have cemented India’s position as the world’s convener, not merely its practitioner, of traditional medicine.
India hosted the first WHO Traditional Medicine Global Summit in Gandhinagar in August 2023, producing the Gujarat Declaration. The Second Summit in December 2025 brought health ministers and scientists from over 100 countries and produced the Delhi Declaration, a shared roadmap through 2034.
Economically, AYUSH and herbal product exports rose to Rs. 5,907 crore in FY25, with export volumes growing 21% year-on-year. The sector’s combined manufacturing and services value now exceeds US$50 billion.This economic boost is directly linked to credibility, results and validation of the AYUSH medicines.

Evidence That Holds Under Scrutiny

The COVID-19 pandemic was an unplanned stress test. Over eight lakh AYUSH doctors and hospitals were mobilised nationally. The Ayu-Raksha Kit, developed by the All India Institute of Ayurveda and distributed to the Delhi Police, showed a 55.6% lower risk of COVID-19 infection compared with general population controls.
The Ayush Sanjeevani app captured data from 1.35 crore individuals, with 85% reporting utilisation of AYUSH preventive measures.
That credibility is now codified globally. The WHO’s 2025 ICD-11 update introduced a dedicated module for Ayurveda, Siddha, and Unani, enabling dual coding alongside conventional medical conditions and systematic global reporting.
Additionally, the CCRAS operates over 30 research institutes and has published 522 peer-reviewed papers by 2024–25. The Pharmacopoeia Commission for Indian Medicine and Homoeopathy (PCIM&H) has completed 21 quality monographs since 2020, with 62 more in progress, building the export-ready standards the sector previously lacked.

 A Health System with a Mandate
To sum up, what the last decade has accomplished in AYUSH is not merely institutional, it is civilisational in ambition and democratic in reach.
Where once traditional medicine was an inherited practice left to run on goodwill, it is now a funded, researched, globally recognised pillar of India’s health architecture.
On that measure, the trajectory is clear, and the momentum, for the first time in modern India’s health history, is on the side of traditional medicine.